Rozhodnutí ČNB o sazbách: repo zůstává 3,5 %

Délka článku: 4 minutes Rozhodnutí ČNB o sazbách dnes potvrdilo stabilitu měnové politiky: bankovní rada ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,5 % a zdůraznila, že domácí inflační tlaky zatím neumožňují další uvolnění. Inflace se drží poblíž cíle, ale jádrové tlaky a růst mezd zůstávají zvýšené. Bankovní rada dnes na tiskové konferenci potvrdila, že prioritou zůstává cenová stabilita. Proto dál drží měnovou politiku spíše přísněji než v minulých letech. Inflace se sice drží blízko cíle, ale domácí tlaky nepolevují. Rada proto zatím nevidí prostor pro další snížení sazeb. Rozhodnutí: sazby zůstávají na 3,5 % Bankovní rada na dnešním jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 3,5 %. Pro rozhodnutí hlasovalo všech šest přítomných členů rady. Inflace se od ledna 2024 pohybuje poblíž dvouprocentního cíle. Podle aktualizované prognózy sekce měnové inflace zůstane mírně nad 2 % až do konce příštího roku. Jádrová inflace však podle rady zůstane zvýšená i v dalších čtvrtletích. Právě domácí inflační tlaky teď podle bankovní rady neumožňují další snížení sazeb. Proč ČNB zatím nechce sazby snižovat Rada zdůraznila, že i do budoucna potřebuje udržet měnovou politiku relativně přísnou. Upozornila na rychlejší růst úvěrů, který zvyšuje množství peněz v ekonomice. Trh práce podle rady zůstává napjatý a mzdy rostou rychle. To podporuje spotřebu domácností. Rada zároveň zmínila, že proinflačně působí zejména ceny služeb a nemovitostí. Právě tyto položky podle ní drží jádrovou inflaci výš, než by odpovídalo plně uklidněnému prostředí. Cílem dnešního kroku je podle bankovní rady dlouhodobě stabilizovat celkovou inflaci poblíž 2 %. To podle rady vyžaduje, aby úvěrová dynamika zůstala přiměřená a aby růst peněz v ekonomice nepřerůstal do nadměrného tempa. Takové nastavení má pomoci udržet nízkou inflaci i do budoucna. Co bude ČNB sledovat na dalších jednáních Bankovní rada uvedla, že na příštích zasedáních vyhodnotí nová data a jejich dopady na výhled inflace. Při úvahách o sazbách se chce opřít hlavně o tyto faktory: setrvalost nízkoinflačního prostředí, kurz koruny, dopady fiskální politiky, situaci na trhu práce, změny domácí i zahraniční poptávky, kroky klíčových zahraničních centrálních bank, geopolitiku a vývoj obchodních vztahů. Rada zároveň oznámila, že bude dál hodnotit, jak se předchozí snížení sazeb promítlo do úvěrů, cen aktiv a zejména cen nemovitostí. Následně chce sledovat dopady do reálné ekonomiky a do cenového vývoje. Závěrem rada potvrdila odhodlání vést politiku tak, aby inflace dlouhodobě zůstala poblíž cíle. Podle dnešního vyhodnocení to stále vyžaduje relativně přísné nastavení. Ekonomický vývoj: růst táhne spotřeba, mzdy rostou rychle Česká ekonomika letos pokračuje v solidním růstu. HDP se ve třetím čtvrtletí mezikvartálně zvýšil o 0,8 %. Meziročně ekonomika vzrostla o 2,8 %, což představuje nejvyšší hodnotu za poslední tři roky. Růst podle bankovní rady dál táhne spotřeba domácností. Nezaměstnanost zůstává nízká. Meziroční růst mezd dosáhl ve třetím čtvrtletí 7,1 %. Rada upozornila, že dlouhodobě nadprůměrný růst mezd zvyšuje domácí inflační tlaky. Ty se podle ní promítají hlavně do setrvale rychlého růstu cen služeb a do výrazného zdražování nemovitostí. Rada dodala, že nejrychlejší růst mezd vidí právě v sektoru služeb, což tlak dál zesiluje. Rizika a nejistoty: rada vidí bilanci jako vyrovnanou Bankovní rada vyhodnotila rizika výhledu plnění inflačního cíle jako vyrovnaná. Ve směru vyšší inflace vidí zejména možnost rychlejšího růstu peněz v ekonomice. Ten by podle rady mohl přijít kvůli úvěrům pro domácnosti i pro vládní instituce. Rada zároveň upozornila na riziko, že veřejný sektor zvýší výdaje a tím zesílí inflační dopady fiskální politiky. Proinflační riziko představuje i pokračující rychlý růst mezd v prostředí napjatého trhu práce. Dalším rizikem zůstává setrvačnost růstu cen služeb, včetně imputovaného nájemného. Naopak protiinflačně může působit silnější kurz koruny. Rada také zmínila, že růst bariér v mezinárodním obchodě může zpomalit světovou ekonomiku. Protiinflačně podle ní působí slabší výkon části eurozóny. Mezi další možné tlumicí faktory zařadila i případnou globální korekci cen aktiv. Nejistotu dál představuje vývoj války na Ukrajině. Rada nově zdůraznila i otázku udržitelnosti zadlužení některých vyspělých zemí. Podle bankovní rady roste citlivost finančních trhů na toto riziko. Zákonný mandát: ČNB slibuje reakci podle vývoje Bankovní rada na závěr ujistila veřejnost, že kroky ČNB zajistí udržení cenové stability v souladu se zákonným mandátem. Současně uvedla, že v případě naplnění rizik dokáže reagovat adekvátně tak, aby plnění inflačního cíle zůstalo zachováno.

ČNB ponechala úrokové sazby na stávající úrovni

Advertisement: