Délka článku: 6 minutes Prodloužení platnosti EIA se stalo jedním z bodů, které vláda Andreje Babiše řešila na schůzi 22. prosince 2025. Návrh míří na vybrané dopravní stavby v metropolitních oblastech a počítá s opakovaným prodloužením starších stanovisek. Prodloužení platnosti EIA ale vyvolává spory o to, zda stát urychlí přípravu klíčových projektů, nebo jen oslabí požadavek na aktuální posouzení dopadů na životní prostředí. Vláda Andreje Babiše na schůzi 22. prosince projednala poslanecký návrh změny zákona o EIA (sněmovní tisk 49). Nešlo ještě o finální „hotový zákon“. Šlo o návrh, který čeká na projednání v Poslanecké sněmovně. Kabinet k němu přijal neutrální stanovisko. Současně vláda upozornila na několik věcných a právních rizik. Ta mají podle ní zaznít v dalším legislativním procesu. Následující text shrnuje, co návrh mění. Vysvětluje, proč vznikl. A popisuje, jak na něj vláda reagovala přímo na schůzi. Co návrh mění v zákoně o EIA Návrh doplňuje do § 23 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí dva nové odstavce. Ty nesou čísla 13 a 14. Klíčová změna míří na platnost stanoviska EIA. Dnešní úprava po novelách z posledních let obecně brání opakovanému prodlužování. Návrh teď vytváří výjimku pro specifickou skupinu dopravních staveb. Výjimka se týká: záměrů místních komunikací I. třídy, které leží celé v metropolitní rozvojové oblasti vymezené Politikou územního rozvoje, a mají stanovisko EIA vydané před 1. lednem 2024. Návrh pak umožní opakované prodloužení platnosti takového stanoviska. Nastaví limit na maximálně tři prodloužení. Text zároveň stanoví pojistku. Výjimka nesmí „oživit“ stanoviska, která už zanikla před 1. lednem 2024. Účinnost návrh nastavuje na 15. den po vyhlášení. Proč návrh vznikl Předkladatelé míří na projekty, které se připravují dlouhé roky. Typicky jde o velké městské okruhy a navazující stavby v největších aglomeracích. Důvodová logika je jednoduchá. Když staré stanovisko EIA „propadne“, investor často musí spustit nové posuzování. To může celý projekt posunout o roky. Návrh proto sází na kompromis. Nechce otevřít neomezené prodlužování. Nechce ani vracet do hry propadlá stanoviska. Chce ale dát projektům „vzduch“ v situaci, kdy se řízení protahují i kvůli procesům mimo EIA. Co návrh může přinést v praxi Návrh může zrychlit přípravu některých klíčových dopravních staveb. Stát i města tím mohou snížit riziko, že se projekt zadrhne na opakovaném posuzování. To platí hlavně tam, kde se záměr v jádru nemění, ale procesy se vlečou. Text také posiluje předvídatelnost pro investory i úřady. Pravidlo zní jasně. Záměr spadne do úzce vymezené kategorie, nebo nespadne. U takto zacílených novel to bývá hlavní argument. Kde návrh naráží na rizika Největší spor se točí kolem jedné věci. EIA stojí na aktuálnosti dat. Životní prostředí se mění. Mění se hlukové pozadí, dopravní toky, zástavba. Mění se i citlivost území. Proto zákon obvykle omezuje platnost stanoviska na dobu, kdy ještě dává smysl opírat se o tehdejší podklady. Když stát povolí opakované prodlužování, roste riziko rozhodování na základě starých studií. Tento problém se týká hlavně projektů v hustě obydlených oblastech. Právě tam se podmínky mění rychle. Druhé riziko souvisí s konfliktem v území. Starší stanovisko často vzniklo v jiné době. Místní očekávání se mezitím posunula. Odpor obyvatel pak může zesílit. Spor se může přesunout do navazujících řízení a k soudům. Návrh tak může paradoxně urychlit jednu fázi, ale prodloužit druhou. Třetí riziko míří na konzistenci pravidel. Zákon už dnes zná podobnou výjimku u modulární jaderné elektrárny. Tam však umožní jen dvě opakovaná prodloužení. Návrh u městských komunikací navrhuje tři. Tento rozdíl může vyvolat tlak na vysvětlení. Může také otevřít debatu, zda stát nepřidává výjimky postupně a bez jednotné logiky. Čtvrté riziko se dotýká evropského rámce. Směrnice EIA klade důraz na aktuálnost posouzení. Kabinet na schůzi výslovně připomněl právě tento rozměr. V praxi pak může rozhodnout, jak úřady při prodlužování vyhodnotí změny v území. Jak vláda reagovala na schůzi 22. prosince Vláda zařadila návrh do bodů „k projednání s rozpravou“. Materiál předložil místopředseda Legislativní rady vlády. Výsledek jednání zní jasně. Kabinet schválil neutrální stanovisko. Neutrální stanovisko neznamená souhlas. Neznamená ani odmítnutí. Znamená, že vláda návrh neblokuje, ale současně k němu připojuje výhrady a doporučení. V tomto případě vláda výhrady sepsala do samostatného dokumentu. Ten nese název „Stanovisko vlády“ a tvoří přílohu k usnesení č. 1034. Kabinet ve stanovisku nejdřív popsal rámec. Vláda uvedla, že uznává význam dopravní infrastruktury. Zároveň zdůraznila prioritu ochrany životního prostředí. Vláda pak vysvětlila, proč zákon omezuje platnost EIA stanoviska. Jde právě o potřebu znát aktuální stav území. V další části vláda pojmenovala konkrétní problém návrhu. Opakované prodlužování u městských komunikací v metropolitních oblastech podle kabinetu může zasáhnout zájmy ochrany přírody a krajiny. Vláda varovala před situací, kdy povolovací procesy poběží na základě posudků, které už neodpovídají vývoji území. Kabinet přidal i praktickou poznámku. Starší EIA může posílit odpor dotčených osob. Ten pak může proces prodloužit. Vláda tím nepřímo říká, že rychlost nevzniká jen z kratší administrativy. Rychlost závisí i na legitimitě podkladů. Vláda také upozornila na disproporci s jinou výjimkou v zákoně. U modulární jaderné elektrárny zákon připouští jen dvě prodloužení. U komunikací návrh navrhuje tři. Kabinet doporučil zvážit, zda je takto široká možnost přiměřená. Další výhrada mířila na právo EU. Vláda připomněla požadavek na aktuálnost posouzení ve směrnici 2011/92/EU. Zmínila i povinnost zohlednit změny záměru. Kabinet tím naznačil, že příliš mechanické prodlužování může narazit na evropské standardy. Na závěr vláda otevřela legislativně-technickou rovinu. Návrh sice formálně nenovelizuje přechodná ustanovení starší novely. Materiálně však řeší střet režimů „před a po“ 1. lednu 2024. Kabinet upozornil, že text vkládá přechodnou logiku do ustanovení, která obvykle slouží jako obecná. Vláda své stanovisko procesně uzavřela usnesením č. 1034. Usnesení pověřilo premiéra, aby stanovisko poslal předsedovi Poslanecké sněmovny. Co bude rozhodovat dál Návrh staví na úzkém vymezení. To zvyšuje jeho šanci v Parlamentu. Současně ale otevírá širší otázku. Stát má řešit pomalé povolování dopravních staveb. Musí to ale dělat tak, aby neztratil důvěru v EIA proces. Rozhodne proto provedení. Zásadní roli získá praxe při prodlužování. Úřady musí poctivě vyhodnocovat změny v území. Investoři musí doplňovat data tam, kde se podmínky posunuly. Obce a veřejnost budou chtít vidět, že stát neobchází posouzení, ale jen brání zbytečné duplicity. Vláda na schůzi zvolila pragmatickou pozici. Nezastavila projednání. Současně jasně popsala, kde vidí rizika. Právě tyto výhrady teď vytvoří hlavní osu parlamentní debaty.
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.