Délka článku: 9 minutes
Bondi Beach útok a soudržnost Austrálie se po masakru v Sydney staly jedním z hlavních témat veřejné debaty. Země zároveň čelí obavám z dalšího antisemitského násilí i z islamofobní reakce, která by mohla následovat. Vláda i opozice slibují kroky proti nenávisti a zvažují úpravy zbraňových pravidel, zatímco část společnosti volá po transparentních odpovědích na to, co selhalo.
Útok v Bondi Beach znovu otevřel otázku, jak Austrálie zvládá násilí motivované ideologií, rostoucí antisemitismus i strach z protiútoku namířeného proti muslimům. V posledních dnech se v zemi střetávají dvě vyprávění. Jedno zdůrazňuje hrozbu radikalizace a selhání systému. Druhé připomíná, že v krizi se dokáže projevit i občanská odvaha a solidarita. Mnozí Australané dnes doufají, že převáží druhý instinkt: udržet klid, vyšetřit fakta a zabránit tomu, aby se tragédie změnila v širší společenský rozkol.
Dvě tváře reakce vlády
Australský premiér v úterý uvedl, že útok v Bondi Beach podle něj inspirovala „ideologie Islámského státu“. Podle policie a vyšetřovatelů čelí obvinění otec se synem. Nejméně 15 lidí zemřelo na židovské sváteční akci v Sydney.
O několik hodin později premiér navštívil v nemocnici Ahmeda el Ahmeda. Jde o syrského imigranta, který se stal symbolem odvahy. Podle svědků a úřadů popadl jednomu ze střelců zbraň. Útočník ho pak zasáhl do ramene.
Tyto dvě události vystihly napětí, které země řeší. Austrálie chce pochopit motiv útoku. Zároveň si hlídá, aby strach nepřerostl v kolektivní vinu. Debata se rychle stočila k imigraci, antisemitismu, kontrole zbraní a rasismu.
Co ví policie o podezřelých
Úřady v úterý označily staršího podezřelého jako Sajida Akrama. Podle nich šlo o indického státního příslušníka, který se do Austrálie přistěhoval v roce 1998. Policie ho při zásahu na místě zastřelila.
Jeho synovi je 24 let a narodil se v Austrálii, uvedli představitelé. Podle dostupných informací leží v kómatu. Vyšetřovatelé také uvedli, že v autě, kterým dvojice k pláži přijela, našli dvě podomácku vyrobené vlajky Islámského státu.
Zveřejnění těchto informací posílilo obavy z dalšího násilí. Zároveň přiživilo strach z proti-muslimské odvety.
Strach z antisemitismu i z islamofobní reakce
V zemi už delší dobu roste napětí kolem antisemitismu. Lidé v Austrálii viděli v posledních 18 měsících řadu případů graffiti a žhářských útoků. Mnozí Židé se bojí, že masakr spustí další vlnu.
Austrálie je přitom pestrá společnost, která neúnavně debatuje o migraci. Právě proto část veřejnosti varuje i před opačným extrémem. Na internetu se objevily letáky, které vyzývají k akci s názvem „MIDDLE EASTERN BASHING DAY“. Letáky míří na pláž jižně od Bondi. Před 20 lety tam proběhly nepokoje, které se nesly v duchu „znovuzískání“ oblasti.
Vedle toho ale stojí příběh Ahmeda el Ahmeda. Jde o muslima a obchodníka, který do Austrálie přišel v 90. letech. Jeho matka, která žije v Austrálii, vystoupila před novináři v šátku a arabsky. Řekla, že je hrdá. Dozvěděla se totiž, že její syn „pomáhá lidem a zachraňuje životy“.
Premiér označil el Ahmeda za „skutečného australského hrdinu“. Prohlášení pronesl před nemocnicí St. George Hospital. Za ním visela australská vlajka spuštěná na půl žerdi.
„Padouchové vs. hrdinové“ a zkouška soudržnosti
Austrálie teď sleduje střet dvou vyprávění. Jedno mluví o padouších. Druhé o hrdinech. Otázka zní, které z nich se stane určující.
Země si ráda opakuje mantru „she’ll be right“. Ta vyjadřuje optimismus. Někdy ale působí i jako pohodlná zkratka. Po nedělním útoku přesto mnoho lidí věří, že Austrálie zvládne udržet jednotu.
Historie nabízí varování i inspiraci. Země měla „White Australia“ politiku, která až do počátku 70. let bránila přistěhovalectví nebílých obyvatel. Zároveň Austrálie v minulosti dokázala reagovat rychle a široce přijímaným řešením.
Když Austrálie dokázala jednat rychle
Po masakru v Port Arthuru v Tasmánii v roce 1996, kde zemřelo 35 lidí, země podpořila zásadní reformu zbraňových zákonů. Vláda spustila program výkupu. Ten stáhl z oběhu tisíce zbraní. Austrálie zároveň zakázala poloautomatické pušky.
Také útok v kavárně Lindt v roce 2014 vyvolal vlnu solidarity. Íránský uprchlík tehdy držel přes 16 hodin více než tucet rukojmích. Dva lidé přišli o život. Policie ho pak zastřelila. Po útoku tisíce Australanů sdílely na sítích své trasy do práce pod heslem #Illridewithyou. Chtěli dát muslimům najevo, že v MHD nejsou sami.
Mnozí lidé dnes cítí podobnou snahu. Nechtějí, aby se hněv vymkl kontrole.
Proč může převážit stabilita
„Myslím, že průměrný Australan cítí obrovský smutek,“ řekla Jill Sheppardová, politoložka z Australian National University. Podle ní lidé zároveň prožívají obavy z dopadu na společnost. Nejde jen o oběti.
Podle Sheppardové veřejnost nejvíc chce stabilitu. Vnímá ji jako součást „institucionální DNA“ země. Lidé podle ní nemají rádi přepjaté reakce. Odmítají šok jako politický nástroj.
Někteří odborníci na demokracii dlouhodobě tvrdí, že australský systém drží extrémy na okraji. Pomáhá tomu povinná volební účast. Pomáhá tomu také nezávislá volební komise, která stanovuje obvody bez gerrymanderingu. Politici pak získají menší motivaci rozdmýchávat emoce. Voliči přijdou k urnám napříč spektrem tak jako tak.
Reakce opozice a boj o tón debaty
Po útoku se tento rys projevil i v politice. Sussan Leyová, šéfka konzervativní opoziční koalice, nabídla premiérovi „plnou a bezpodmínečnou podporu“.
Když jiný konzervativní politik, Andrew Hastie, uvedl, že masakr má vést k přehodnocení migrační politiky, Leyová zvolila jinou cestu. Pozastavila plánované představení sporného návrhu na snížení počtu přijímaných imigrantů.
V pondělí Leyová řekla, že „reforma zbraní musí být na stole“. V úterý oznámila vznik pracovní skupiny, která má prosadit tvrdší postup proti antisemitismu.
Premiér Anthony Albanese tvrdí, že vláda už udělala mnoho. Připomněl zákaz nacistických symbolů a zpřísnění zákonů proti zločinům z nenávisti. Zároveň slíbil další kroky. Reagoval tak na zdokumentované zesílení antisemitismu od chvíle, kdy Izrael zahájil válku proti Hamásu v Gaze.
Vzestup útoků a tlak na konkrétní kroky
V prosinci někdo v Melbourne hodil zápalnou lahev na synagogu. V lednu někdo v Sydney posprejoval dvě synagogy a dětské centrum nenávistnými symboly včetně svastik. Útočníci také zapalovali auta v židovských čtvrtích. Hořely i židovské restaurace.
Poté, co Austrálie obvinila Írán z organizace alespoň části útoků a vyhostila jeho diplomaty, obě hlavní strany začaly závodit o rychlé přijetí doporučení. Ta přinesla červencová zpráva zvláštního zmocněnce pro antisemitismus. Politici přitom chválí záchranáře i hrdiny, jako je el Ahmed.
Pro mnoho lidí představuje el Ahmed úlevu i naději.
„To, že jde o Syřana, člověka z Blízkého východu, který se stal národním hrdinou, je obrovské požehnání,“ řekl Simon Chapman, emeritní profesor veřejného zdraví z University of Sydney. Chapman napsal populární knihu o Port Arthuru a zbraňových zákonech. Dodal, že podobný symbol může ztlumit rasistickou debatu.
Napětí v ulicích se přesto ozývá
Udržet situaci pod kontrolou nebude jednoduché. Emoce v Bondi vzplanuly okamžitě. Video z místa ukázalo staršího bělocha, který šlapal po útočnících. Muži leželi na zemi po zásahu policie. Stalo se to na lávce, odkud podle svědků stříleli.
V Bonnyriggu, dělnické čtvrti na západním okraji Sydney, policie uvedla, že tam útočníci žili. V úterý tam dorazil řidič s urážlivým „dárkem“ pro muslimskou rodinu: půlkou šunky. Ke zásilce připojil vzkaz s rasistickou nadávkou.
Přes ulici soused Glenn Nelson obvinil migrační politiku. Označil ji za příliš mírnou. „Vláda má svou agendu,“ řekl. „Pořád sem vozí další lidi.“
O kousek dál halal řezník Ahmad Hussein řekl, že ho frustruje jazyk, který lidé používají. „Když něco udělá muslim, hned je to terorista,“ uvedl. Když to udělá někdo jiný, řekl, společnost často mluví jen o „střelci“.
Židovská komunita chce odpovědi, ne pomstu
Premiér podle pozorovatelů vnímá riziko eskalace. V rozhovorech mluví tišeji a pomaleji než obvykle. Jako by se bál, že i malé zvýšení tónu může vyvolat další napětí.
Zároveň čelí ostré kritice části židovských komunit po světě. Vyčítají mu pomalost a nedostatek rozhodnosti. V Sydney frustrace často přerůstá ve výčitky, co se pokazilo.
Ben Wright byl v neděli na chanukovém festivalu, který pořádala Chabad of Bondi. Řekl, že viděl umírat přátele. On a jeho žena se vrhli na své tři děti, aby je kryli. V úterý popsal, že komunita řeší dvě protichůdné potřeby.
„Instinktivně chcete radikální změnu,“ řekl. „Zároveň víte, že to není odpověď.“
Wright vyzval politiky k větší transparentnosti. Chce také důkladné vyhodnocení selhání, když antisemitické násilí sílilo už před útokem.
Policie podle něj připustila, že mladší útočník měl před několika lety vazby na islamistické extremisty. Úřady ale zatím nevysvětlily, proč ho nepovažovaly za hrozbu. Neobjasnily ani to, jak mohl starší podezřelý legálně držet zbraně, když se syn pojil s extremistickou skupinou.
„Myslím, že veřejnost by to měla vědět,“ řekl Wright.
Nechce ale, aby Austrálie reagovala uzavíráním hranic podle vzoru kroků, které prosazoval prezident Trump. Zmínil politiku, jež dopadla na několik zemí, převážně z Afriky a Blízkého východu, poté co policie obvinila afghánského uprchlíka z útoku, při němž minulý měsíc ve Washingtonu zemřeli dva příslušníci Národní gardy.
„Když zavřete hranice pro jednu zemi, neznamená to, že vyženete všechny teroristy,“ řekl. „A neznamená to, že lidé z určitého prostředí jsou teroristé. Z 99,99999 procent jsou muslimové dobří lidé.“
Co si lidé přejí po tragédii
Navzdory strachu a navzdory vlastnímu hněvu Wright říká, že on ani Židé, které zná, nechtějí pomstu. Chtějí morální i praktické zlepšení. Chtějí návrat stability, kvůli které jeho prarodiče po holokaustu utekli do Austrálie. Podle něj šli „tak daleko, jak to jen šlo“.
„Tóra říká, že lidstvo potřebuje sedm věcí,“ řekl. „Když je rozložíte, znamená to být laskavý a spravedlivý člověk. To je všechno, co chceme.“
