Rotující postele a měnící se mobily: Maduro chce přežít Trumpa

Délka článku: 5 minutes

Maduro proti Trumpovi je klíčový střet, který určuje, jak Caracas zvládne tlak USA. Nicolás Maduro střídá úkryty a telefony, posiluje kubánskou ochranu a sází na improvizaci i vyjednávání. Cíl je jediný: přežít politický i vojenský nátlak.

Zesílené osobní zajištění a opora na Kubě

Prezident Nicolás Maduro zpřísnil svou osobní ochranu. Mění i lůžka, na nichž spí. Současně se opírá o Kubu, svého klíčového spojence. Čelí sílící hrozbě americké vojenské intervence.
Lidé blízcí vládě popisují v jeho okolí napětí i obavy. Zároveň však převládá víra, že situaci drží pod kontrolou a ustojí i nejvážnější zkoušku své 12leté vlády.

Obrana proti zásahu: rotace míst a telefonů

Aby se vyhnul přesnému úderu nebo zásahu speciálních sil, často střídá místa přespání i mobilní telefony. Tyto kroky zesílily od září. Tehdy Spojené státy začaly shromažďovat válečné lodě. Současně útočily na čluny, které podle administrativy prezidenta Trumpa pašují drogy z Venezuely.
Aby snížil riziko zrady, rozšířil Maduro počet kubánských bodyguardů. Přidal i více kubánských kontrarozvědčíků do venezuelské armády.

Vystupování navenek: ležérnost a TikTok

Na veřejnosti hrozby z Washingtonu zlehčuje. Bez ohlášení chodí na akce, tancuje a točí propagandistická videa na TikToku.
Sedm lidí blízkých vládě popsalo atmosféru podrobně. Všichni žádali anonymitu kvůli obavám z odvety nebo kvůli pověření. Ministerstvo komunikace na dotazy nereagovalo.

„Narkoterorismus“ a telefonáty s Trumpem

Trumpova administrativa ho obvinila z vedení „narkoteroristického“ kartelu, který zaplavuje USA drogami. Podle řady současných i bývalých představitelů ve Washingtonu jde o snahu o změnu režimu.
Trump však výhrůžky střídá s náznaky diplomacie. Minulý měsíc si s Madurem telefonoval o možném setkání.
The New York Times dříve uvedl, že letos probírali podmínky Madurova odchodu. Týkalo se to lídra, jenž loni prohrál volby, ale výsledek ignoroval. Dohoda nevznikla. Vojenský tlak se pak stupňoval.

PR maraton, méně živých vystoupení

S narůstající krizí mluví Maduro k veřejnosti téměř denně. Je to PR maraton, který provází jeho vládu už roky. Plánované akce a živé přenosy ale omezil. Nahrazuje je spontánními výstupy a předtočenými projevy.
„Pondělí – párty; úterý – párty; středa, čtvrtek, pátek – dvojitá párty; sobota – trojitá párty; neděle – chill párty,“ pronesl při nečekaném vystoupení v Caracasu. Trasa mítinku se těsně předem změnila. „Párty tak dlouho, jak tělo vydrží! Žádná válka; mír,“ zněly smyčky jeho hlasu nad dunícím basem. Nad pódiem stál ostřelovač.

Od aktivisty k prezidentovi: krize jako modus operandi

Pro 63letého Madura je to jen další zkouška. Bývalý komunistický aktivista, řidič autobusu, odborář a ministr zahraničí prochází krizemi od roku 2013. Většinu si způsobil sám.
Kritici tehdy tvrdili, že se v paláci neudrží ani pár týdnů. Jeho toporný projev a civilní původ z něj podle nich dělaly slabého nástupce charismatického tankisty Cháveze. Ten opíral moc i o armádu.

Trapasy i instinkt moci

Odpůrci mu říkali „Maburro“. Proslul faux pas: naživo vytáhl z šuplíku empanadu a zakousl se do ní uprostřed potravinové krize. Jindy ho na mítinku trefilo mango. „Mangocidio“ vstoupilo do folkloru. Nahlas také přečetl posměšný komentář diváka.
Za přešlapy se ale skrýval tvrdý politický instinkt. Od nástupu přežil propad HDP na hlavu o 70 % a opakované masové protesty. Ustál spiknutí, pokusy o převrat i volební porážky.

Maximum tlaku a sankce

Ustál také první Trumpovu snahu o sesazení v roce 2019 a uznání opozičního lídra. Následovaly široké sankce proti ekonomice.
Moc si udržel smrtící represí, porcováním veřejných zdrojů a nerespektováním zákonů. Opírá se o syrové uchopení moci, které mu přiznávají i soupeři.

Pevnost uvnitř chavismu

Po smrti Cháveze použil „stalinistické“ postupy a semkl roztříštěné hnutí. Nejprve se spojil s tvrdou linií a vyřadil umírněné. Ti žádali uvolnit kubánské cenové a měnové kontroly.
O několik let později tyto změny prosadil sám. Odvolával se na sankce. Starou gardu věrnou Chávezovi potlačil.

Demontáž demokracie a eskalace represe

Politické přežití vykoupil demokracií. Prohloubil rozklad začatý Chávezem. Zlikvidoval nezávislá média a kriminalizoval občanskou společnost. Zakázal soupeře ve volbách.
Bezpečnostní složky zesílily teror v chudinských čtvrtích a systematicky zatýkaly protestující. Loni překročil poslední demokratickou čáru. Ignoroval výsledky prezidentských voleb, v nichž prohrál téměř o 40 bodů.

Armáda, loajalita a byznys

Slabé vazby na armádu překlenul ekonomickými benefity. Generálům předal značnou část hospodářství: zlaté doly, ropné služby i obchod.
Podle expertů toleroval u některých důstojníků pašování drog výměnou za loajalitu. Nejde však o jednotný kartel řízený prezidentem, jak tvrdí Trumpova administrativa.

Možná dohoda: referendum a předání moci?

V posledních týdnech střídá Trump tvrdá slova s náznaky dohody. Na jaře probírali jeho lidé s Madurem předání moci ještě před rokem 2029.
Jedna varianta počítala s referendem o odvolání v roce 2027 či později. Ústava tento postup umožňuje. V případě prohry by Maduro předal funkci viceprezidentovi. Ten by vyhlásil nové volby.
Hovořilo se i o přesměrování ekonomiky k americkým investicím a obchodu. Dohodu se ale uzavřít nepodařilo. I kdyby vznikla, mohla by se rychle rozpadnout. V roce 2016 už Maduro využil kontrolu nad soudy a volební radou a zastavil tehdejší odvolací referendum.

Legitimita jako achillova pata

Dohoda by snížila akutní tlak, ale nevyřešila hlavní slabinu. Tou je politická nelegitimita po krádeži loňských voleb.
Rozsah porážky smetl poslední zbytky podpory. „Největší krize je krize legitimity,“ říká bývalý ministr Andrés Izarra. „Jsou v úplném popření toho, že je země nenávidí.“ Tato krize zůstane, i kdyby americké válečné lodě odpluly.