Délka článku: 7 minutes Kastovo vítězství v Chile se stalo výrazným signálem, že bezpečnost a migrace dál přepisují politickou mapu Latinské Ameriky i širšího světa. José Antonio Kast uspěl na třetí pokus a využil rostoucí obavy voličů z kriminality, násilí a nelegální migrace. Současně se zařadil do proudu konzervativních lídrů, kteří slibují tvrdý „zákon a pořádek“ a přísnější hranice. José Antonio Kast dopředu naznačoval, že trend se obrací jeho směrem. Den po inauguraci prezidenta Donalda Trumpa v lednu řekl v chilském rádiu: „Naše myšlenky už vyhrály — vyhrály ve Spojených státech, vyhrály v Itálii a vyhrály v Argentině. Vyhrajeme také.“ V neděli se to stalo. Kast uspěl na třetí pokus a v prezidentských volbách porazil levicového soupeře výrazným rozdílem. Chile tím posunul zřetelně doprava ve chvíli, kdy část voličů hledá tvrdá řešení rostoucího násilí a nelegální migrace. Kast, přísný otec devíti dětí s hlubokými kořeny v konzervativním katolicismu a ekonomickém neoliberalismu, se hlásí ke globálnímu pravicovému proudu. Ten v řadě zemí sbírá podporu sliby o „zákonu a pořádku“ a o utěsnění hranic. V neděli získal 58 procent hlasů. „Chile si nesmí zvyknout na strach a Chile si nesmí zvyknout na oheň,“ prohlásil ve vítězném projevu v neděli večer. „Chile bude znovu bez zločinu.“ „Chilané na prvním místě“ a tvrdší hranice Kast převzal slogan „Chilané na prvním místě“, který zjevně připomíná Trumpovo „America First“. Současně slíbil vybudovat fyzickou bariéru na severní hranici, kudy v posledních letech prošlo značné množství venezuelských migrantů. Letos vystoupil na konferenci Conservative Political Action Conference v Maďarsku. Chválil premiéra Viktora Orbána a útočil na multikulturalismus i politickou korektnost. Tento měsíc se navíc setkal s ministrem bezpečnosti Salvadoru. Prezident Nayib Bukele tam získal uznání za tvrdý zásah proti gangům, i když kritici mu vyčítají porušování lidských práv. Část toho, co na schůzce slyšel, podle Kasta „by se časem dalo uplatnit i v Chile“. Nejbližší vazba vede do Říma Ze světových lídrů má však Kast „zdaleka největší spřízněnost s Giorgiou Meloniovou“, říká Rodolfo Carter, chilský senátor a mluvčí Kastovy kampaně. Kastovo propojení s italskou premiérkou, se kterou se setkal v září a které před několika týdny i telefonoval, podle analytiků ukazuje promyšlenou taktiku. Právě ta mu pomohla oslovit širší publikum a dotáhnout kampaň k vítězství. Podobnost s Meloniovou je výrazná. Ještě nedávno řada lidí považovala Kasta za okrajového kandidáta, který působí příliš vyhraněně. Stejně jako Meloniová, jejíž strana vzešla z prostředí spojeného s temnými kapitolami italských dějin, i Kast nese komplikovaný vztah k vlastní národní minulosti diktatury. A podobně jako ona teď tlumil některé nejtvrdší postoje, aby oslovil voliče hlavního proudu. Na rozdíl od předchozích kampaní se Kast vyhnul částí kontroverzí. V textu pro tento článek rozhovor neposkytl. Během kampaně ale upozadil témata jako odpor k potratům či k „pilulce po“, a místo toho stavěl program na bezpečnosti a na razantním postupu proti nelegální migraci. „Kast velmi brzy pochopil, že tyhle dvě věci lidi přivádějí k šílenství,“ řekl chilský politolog Claudio Fuentes. „A dokázal se na ně soustředit.“ Zločin jako hlavní téma: sliby i varování Nárůst násilné kriminality v posledních letech, který prokuratura i experti spojují s pronikáním mezinárodních zločineckých sítí, vytlačil bezpečnost na špičku voličských obav. Kast objížděl oblasti s největší kriminalitou a sliboval tvrdý postup. Mimo jiné oznámil časový limit, do kdy se mají migranti „sami vrátit“, jinak podle něj přijde deportace. „Když se Kastova vláda pustí do organizovaného zločinu,“ uvedl mluvčí kampaně Carter, „budou oběti.“ Kast současně slíbil seškrtat státní rozpočet, konkrétní položky ale neupřesnil. Ačkoli se jeho priority často podobají Trumpovým, Carter podobná srovnání odmítá. „Do téhle pasti nespadneme,“ řekl. „Nejsme karikatura pravice.“ Ve vítězném projevu Kast vyzval k jednotě a respektu. Chile podle něj čelí národnímu stavu nouze a on chce být prezidentem „všech Chilanů“. Kritici však zůstávají opatrní. Pochybují, že změkčení obrazu představuje víc než dočasnou fasádu. „Všichni víme, kdo to je,“ prohlásil socialistický politik Sergio Aguiló, dlouholetý poslanec, který s Kastem seděl v parlamentu. Rodinné kořeny a stín diktatury Kast se narodil v Santiagu německým přistěhovalcům. Jeho otec Michael Kast bojoval během druhé světové války v německé armádě. Když jeden chilský novinář zveřejnil dokument, podle nějž byl Kastův otec členem nacistické strany, Kast to odmítl. Uvedl, že otec nastoupil jako odvedenec, nacismus podle něj odmítal a on sám ho také odmítá. Kastův bratr Miguel Kast působil jako ministr během vojenské diktatury Augusta Pinocheta. Ta připravila o život a nechala zmizet tisíce lidí. Kast se věnuje politice od studií práv na Pontifikální katolické univerzitě v Santiagu. Hlásil se k odkazu Jaimeho Guzmána, právního teoretika a jednoho z hlavních ideologů Pinochetova režimu. Koncem 80. let Kast na univerzitě vedl kampaň za pokračování vojenské vlády. Voliči však návrh v plebiscitu odmítli. V průběhu let Kast uznal porušování lidských práv. Zároveň ale dál vyjadřoval jistou míru podpory diktatuře. V roce 2017 například řekl, že vojenská vláda „udělala pro lidská práva mnoho dobrého“, když mluvil o ekonomických změnách za Pinocheta. Někteří jeho příznivci s tím zjevně souzní. Průzkumy v posledních letech ukazují, že ubylo lidí, kteří diktaturu odsuzují bez výhrad. Přibylo těch, kteří ji hodnotí jako směs „dobrého i špatného“. „Potřebujeme železnou pěst, jako když tu byl Pinochet,“ řekla Erika Moscoso, volička Kasta ze severní andské vesnice Cariquima. „Tady jsme žili v klidu.“ Kast se během kampaně diktatuře vyhýbal. Ustoupil také od některých náboženských motivů, které dříve silně formovaly jeho politický profil. Hodnoty, rodina a nově přenastavená agenda Po zvolení poslancem v roce 2001 si Kast vybudoval jméno hlavně tématy školství a rodiny. Založil „parlamentní frontu pro život“, skupinu poslanců, kteří brojili proti potratům a podporovali tradiční hodnoty. Postavil se také proti prodeji a distribuci pilulky po. „To byla témata, která ho motivovala nejvíc,“ řekl Pablo Longueira, známý konzervativní politik. Popsal Kasta jako „člověka pevných zásad“. Aguiló vzpomíná, že si s Kastem dříve dělal legraci i kvůli jeho neústupnosti, která vyčnívala dokonce i v rámci tehdy nejpravicovější strany v zemi. „Nečekal jsem, že může být někdo ještě víc napravo než tvoji kolegové,“ vzpomíná, jak mu to říkal. V roce 2016 Kast stranu opustil. Později založil Republikánskou stranu, která staví na „ochraně lidského života od početí“, rodinných hodnotách a tržní ekonomice. Veřejně mluvil o tom, že s manželkou nepoužívali antikoncepci. V roce 2022 se stal prezidentem Political Network for Values, mezinárodní organizace proti potratům. Podle vlastních webových stránek podporuje výhradně heterosexuální manželství, „právo rodičů rozhodovat o vzdělání dětí“ a odmítá eutanazii. V letošní debatě Kast řekl, že na základních hodnotách nic nemění. Rozhodl se ale zdůraznit témata, která považuje pro většinu Chilanů za naléhavější: bezpečnost, práci a ekonomický růst. O bezpečnosti začal mluvit už v roce 2021. Tehdy se rozbíhal růst vražd i skokové zvýšení nelegální migrace. Země však zároveň vycházela z masových demonstrací za rovnost a sociální spravedlnost. Voliči pak zvolili levicového prezidenta Gabriela Borice, který na tyto požadavky navázal. Dnes se situace změnila. Nedávný průzkum Ipsos uvádí, že 60 procent Chilanů chce, aby vláda upřednostnila snižování kriminality. „Kast měl na ta témata už dřív důvěryhodnost,“ říká mediální stratég Patricio Dussaillant, který Kasta radil v kampani 2021. „Rozdíl je v tom, že tehdy to nebylo na vrcholu agendy. Teď už je.“