Délka článku: 7 minutes
Jednání vlády 22. prosince 2025 ukázalo, jak chce kabinet Andreje Babiše rychle nastavit tempo vládnutí. Vláda schválila snížení počtu úřednických míst, podpořila rozšíření kontrolních pravomocí NKÚ a přijala rozhodnutí v oblasti bezpečnosti a obrany. Jednání vlády 22. prosince 2025 zároveň otevřelo sporná témata, která mohou vyvolat dlouhou debatu v Parlamentu i ve veřejném prostoru.
Vláda premiéra Andreje Babiše se v pondělí sešla k další pravidelné schůzi ve Strakově akademii. Na programu měla personální a bezpečnostní body, legislativní stanoviska i nastavení počtů míst ve státní správě pro rok 2026.
Nejviditelnější výsledek schůze přinesla nová systemizace. Kabinet schválil snížení počtu úřednických míst na Úřadu vlády a na ministerstvech. Součet podle vládní informace dělá 322 míst od 1. ledna 2026.
Vedle škrtů vláda řešila i kontrolu veřejných institucí. Kabinet podpořil senátní návrh, který má rozšířit kompetence Nejvyššího kontrolního úřadu tak, aby mohl kontrolovat i hospodaření veřejnoprávních médií.
Škrty v úřednických místech: vláda začala u sebe
Vláda schválila systemizaci služebních a pracovních míst s účinností od 1. ledna 2026. Podle shrnutí Úřadu vlády ubude jen na Úřadu vlády 100 tabulkových míst pro úředníky. Ministerstvo financí má přijít o 57 míst. Ministerstvo průmyslu a obchodu má přijít o 41 míst. Celkem vláda počítá se snížením o 322 míst napříč úřady a resorty.
Premiér Andrej Babiš krok rámoval jako start úsporné série. „Je to jen začátek, první kolo,“ uvedl po jednání. Vláda zároveň zdůraznila, že škrty nemají mít charakter „čistek“, ale mají zvýšit efektivitu a snížit náklady státu.
V praxi teď rozhodne hlavně provedení. Resorty musí nastavit agendy tak, aby se škrty nepromítly do delších lhůt, horšího servisu pro občany nebo do většího tlaku na externí dodávky. Vláda na schůzi neoznámila jednotný kontrolní rámec, který by dopady škrtů měřil napříč státní správou. Zatím tak zůstává otevřené, jak bude vláda vyhodnocovat, kde šetří „chytře“ a kde jen přesouvá náklady jinam.
NKÚ a veřejnoprávní média: vláda otevřela politicky výbušné téma
Kabinet podpořil senátní návrh, který má dát Nejvyššímu kontrolnímu úřadu možnost kontrolovat hospodaření veřejnoprávních médií. Premiér Babiš rozhodnutí spojil s argumentem veřejných poplatků. Uvedl, že považuje za nenormální, aby hospodaření médií z poplatků unikalo standardní kontrole NKÚ.
Rozšíření pravomocí NKÚ může posílit transparentnost a tlak na hospodárnost. Současně ale vyvolá spor o hranici mezi finanční kontrolou a rizikem politického tlaku na média veřejné služby. Vláda nyní vstupuje do debaty, která má i ústavní rozměr a tradičně budí odpor části mediální obce.
Změny jednacího řádu Sněmovny: vláda sází na „méně obstrukcí“
Vláda se zabývala i poslaneckým návrhem na změnu jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle vládního shrnutí má návrh posílit efektivitu práce a omezit obstrukce. V samotných „výsledcích jednání“ vláda u tohoto bodu uvádí neutrální stanovisko.
Tady jde o významný signál. Vláda téma politicky podporuje, ale formálně volí neutrální stanovisko. Takový postup často znamená, že kabinet připustí cíl, ale nechce převzít plnou odpovědnost za konkrétní parametry návrhu. Ve Sněmovně se proto dá čekat ostrá debata o tom, kde končí ochrana menšiny a kde začíná zneužívání jednacího řádu.
Obrana: vláda řešila 2 % HDP a koordinaci výdajů
Kabinet projednal informaci Ministerstva obrany o plnění závazku 2 % HDP na obranu v roce 2025. Premiér po jednání uvedl, že Česká republika podle vlády dosáhne 2,02 % HDP. Zároveň připomněl, že do celkového čísla vstupují i výdaje dalších institucí mimo samotné ministerstvo obrany.
Vláda na schůzi spojila téma s řízením a koordinací. Podle premiéra předchozí kabinet tyto výdaje nekoordinoval. Vláda proto podle jeho slov uložila dotčeným úředníkům a ministrovi obrany, aby výdaje průběžně sledovali.
Součást bezpečnostní agendy doplnily i další kroky. Vláda schválila prodloužení vyhlášení stupně ohrožení terorismem „B“. Kabinet také schválil účast českých ozbrojených sil na cvičeních mimo území republiky a účast armád jiných států na cvičeních v Česku v roce 2026.
Personálie a instituce: Bezpečnostní rada státu, výzkum i SÚJB
Kabinet schválil nové složení Bezpečnostní rady státu. Podle vládní informace má mít osm členů v čele s premiérem.
Vláda zároveň rozhodla o změnách v oblasti výzkumu a inovací. Kabinet jmenoval prvního místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka předsedou Rady pro výzkum, vývoj a inovace.
Výrazný zásah přišel i u Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. Vláda zrušila výběrové řízení vypsané předchozí vládou, protože z něj nevzešel nový šéf úřadu. Kabinet následně vypsal nové výběrové řízení a jmenoval členy výběrové komise.
Lesy ČR a Šumava: vláda zrušila dřívější směnu pozemků
Vláda zrušila usnesení předchozí vlády k majetkoprávním vztahům mezi Lesy ČR, Agenturou ochrany přírody a krajiny a Správou Národního parku Šumava. Podle premiéra kabinet krok odůvodnil nevýhodností směny pro státní podnik Lesy ČR.
Tento bod může rychle přerůst z technického sporu do politického konfliktu. Stát totiž tímto typem rozhodnutí nastavuje, jak chápe rovnováhu mezi hospodařením státního podniku a ochranou území. Vláda na schůzi oznámila zrušení, ale podrobnější parametry nové varianty zatím nepopsala.
Doprava: vláda stáhla rozpočet SFDI a chce vlastní návrh
Vláda schválila zpětvzetí sněmovního tisku k rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2026 a k výhledu na roky 2027 a 2028 z dalšího projednávání ve Sněmovně. Kabinet uvedl, že připraví vlastní návrh a ten pošle poslancům.
Jde o krok, který vláda obvykle používá, když chce rychle převzít kontrolu nad rozpočtovou prioritou. V dopravě se tímto způsobem často řeší i závazky vůči rozestavěným projektům, plán výběru a čerpání, nebo vazba na evropské fondy.
Legislativní stanoviska: daně, „liniový zákon“, Ústava i EIA
Část programu tvořila stanoviska vlády k návrhům zákonů z Parlamentu a od samospráv. Vláda projednala návrh Jihomoravského kraje na změnu zákona o daních z příjmů a schválila k němu neutrální stanovisko. Kabinet rovněž přijal neutrální stanovisko k návrhu hlavního města Prahy, který upravuje předpisy navázané na urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury.
Vláda schválila souhlasné stanovisko k senátnímu návrhu ústavního zákona, který mění Ústavu České republiky. U poslaneckého návrhu na změny v zákoně EIA vláda podle výsledků jednání zvolila neutrální stanovisko.
Rozpočet 2026: vláda bod odložila
Kabinet měl na programu i přípravu návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2026. Vláda však bod odložila. V praxi to neznamená zastavení rozpočtových prací, ale naznačuje, že vláda ještě nemá hotovou politickou shodu nad klíčovými parametry, nebo chce nejprve uzavřít dílčí spory v jednotlivých resortech.
Co ukazuje druhá schůze vlády
Schůze 22. prosince ukázala dvě hlavní priority. Kabinet tlačí na úspory ve státní správě a chce rychle ukázat měřitelný výsledek. Zároveň otevírá témata kontroly a bezpečnosti, která mají vysoký politický dopad.
V dalších týdnech se ukáže, zda škrty ve státní správě přinesou i změnu procesů, nebo jen přesun zátěže. Stejně tak se ukáže, jak vláda ustojí střet o rozsah kontroly veřejnoprávních médií. Tato schůze nastavila směr. Zda kabinet dodá i provedení, prověří až praxe.




Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.