Jak Jeffrey Epstein zbohatl: schémata a podvody

Délka článku: 26 minutes Jak Jeffrey Epstein zbohatl, zůstávalo roky zahalené dohady a polopravdami. Tento text skládá příběh z výpovědí, soudních spisů, interních záznamů a archivních materiálů. Ukazuje, jak Jeffrey Epstein zbohatl díky kombinaci manipulace, kontaktů, zneužívání důvěry a obchodů na hraně zákona. Léta kolovaly dohady, odkud vzal Jeffrey Epstein majetek. Investigace deníku The New York Times skládá detailní obraz: jak se člověk bez dokončené vysoké školy prodral do nejvyšších pater amerických financí a společnosti. Zároveň ukazuje, že jeho vzestup často nestál na genialitě, ale na manipulaci, lžích a ochotě posouvat hranice zákona. Náhodný večer v galerii, který změnil jeho život Jednoho večera na začátku roku 1976 přišel do galerie v Midtownu na Manhattanu mladý muž s hustými vlasy. Jeffrey Epstein tehdy učil matematiku a fyziku na prestižní Dalton School. Na akci ho pozval otec jednoho ze studentů. Epstein nejdřív odmítal. Tvrdil, že moc nechodí ven. Nakonec ale souhlasil. Později se ukázalo, že šlo o jedno z nejvýhodnějších rozhodnutí jeho života. V galerii narazil na dalšího rodiče z Daltonu. Ten už slyšel historky o Epsteinových „zázračných“ matematických schopnostech. Zeptal se ho, jestli někdy nepřemýšlel o práci na Wall Street. Podle dosud nezveřejněné nahrávky Epsteina a dokumentu připraveného jeho právníky Epstein neváhal. Rodič zvedl telefon a zavolal známému: Aci Greenbergovi, jednomu z hlavních šéfů Bear Stearns. Řekl mu, že Epstein „ztrácí čas na Daltonu“. Greenberg pozval Epsteina do kanceláří firmy na 55 Water Street na jižním cípu Manhattanu. Epstein dorazil v roláku. Greenbergovi se líbil. Mladík přitom podle pamětníků prakticky netušil, jak Wall Street funguje. Greenberg ale rád boural pravidla. Nesázel na „Ivy League“ diplomy a MBA. Vyhledával lidi, které označoval jako P.S.D.: chudí, chytří a s „hlubokou touhou zbohatnout“. Epstein do té škatulky zapadl. Vyrůstal v dělnické rodině na Coney Islandu. Známí ho popisovali jako matematického talentovaného kluka a virtuóza na klavír. A hlavně prý toužil po penězích. Spolužačka redakci řekla, že už v deváté třídě jí Epstein předpověděl, že jednou bude velmi bohatý. Bear Stearns: nábor, první krytí a první velká lež Než Greenberg dal Epsteinovi práci, poslal ho ještě za dalším vysokým manažerem, Michaelem Tennenbaumem. Jeho syn chodil na Dalton. Doma říkal, že Epstein je oblíbený u studentů i u mladých zaměstnankyň školy. Epstein přišel na pohovor do kanceláře s výhledem na přístav. „Byl to skvělý obchodník,“ řekl Tennenbaum redakci. Firmě stačilo. Epstein dostal místo. Pro Epsteina šlo o mimořádně šťastný zlom. Dalton ho už předtím požádal, aby po školním roce odešel. V Bear Stearns najednou bral kolem 25 tisíc dolarů ročně (v dnešních cenách asi 140 tisíc). Greenberg ho začal brát jako chráněnce. Brzy ho pozval na večeři a posadil ho vedle své dvacetileté dcery Lynne. Ta redakci řekla, že situaci vnímala jako „naaržovanou“. Začali spolu chodit. Zpráva o romanci nováčka s dcerou šéfa se rychle rozšířila. Epstein tím získal v podstatě ochranný štít. Odhalení lži o vzdělání Tennenbaum se brzy stal jeho přímým nadřízeným. Říkal, že Epstein působil schopně. Pak ale přišel problém. Koncem roku 1976 mu zavolal šéf personálního oddělení. Zaměstnanci se konečně podívali na Epsteinův životopis. Psalo se v něm, že má tituly ze dvou kalifornských univerzit. „Sedíte?“ zeptal se personální šéf. „Ani jedna škola o něm nikdy neslyšela.“ Tennenbaum se ocitl v ošemetné situaci. Zeptal se Greenberga, co dělat. Podle Tennenbauma přišla odpověď: ať se k Epsteinovi chová jako k běžnému zaměstnanci. V praxi to ale znamenalo opak. Epstein běžný zaměstnanec nebyl. Tennenbaum si Epsteina zavolal. „Lhal jste o vzdělání,“ řekl mu. „Ano, vím,“ odpověděl Epstein klidně. Vysokou školu nedokončil. Tennenbaum později říkal, že ho přiznání odzbrojilo. Po letech to bral jako ukázku Epsteinovy schopnosti manipulovat „cíli“, v tomto případě jím. „Proč jste to udělal?“ vypravil ze sebe Tennenbaum. Epstein odpověděl, že bez působivého diplomu by mu nikdo nedal šanci. Tennenbaumovi to podle jeho slov připomnělo jeho vlastní druhé šance v životě. Rozhodl se mu ji dát také. Šlo o možná první epizodu, kdy Epsteina přistihli při podvodu a trest nepřišel. Vzorec se opakoval: využít lidi u moci, přizpůsobit se jejich slabinám a projít dál. Obsesí Ameriky se stal až po smrti. Jeho začátky ale dlouho zůstávaly v mlze Téměř o padesát let později, a více než šest let po jeho smrti, se Epstein stal americkou obsesí. Zájem veřejnosti ještě zesílil poté, co prezident Donald Trump letos nejdřív odmítl zveřejnit federální vyšetřovací materiály o známém sexuálním delikventovi a pak postoj změnil pod tlakem. Velká část poslední čtvrtiny Epsteinova života prošla detailní kontrolou. Patří sem i to, jak v 90. letech a na začátku 2000s získal stovky milionů dolarů při práci pro miliardáře Leslieho Wexnera. Raný vzestup ale dlouho zahalovalo tajemství. Jak se člověk bez titulu z Brooklynu dostal z učebny na vrchol financí, politiky a společnosti? Jak se z někoho, komu v Bear Stearns hrozil vyhazov, stal správce majetku miliardářů? A odkud pocházelo jeho vlastní jmění? Redakce The New York Times uvádí, že na tom pracovala měsíce. Mluvila s desítkami bývalých kolegů, přátel, partnerek, obchodních kontaktů i finančních obětí. Někteří promluvili poprvé veřejně. Jiní trvali na anonymitě, ale poskytli dosud neviděné dokumenty. Novináři prošli soukromé archivy, našli nahrávky a přepisy starých rozhovorů, včetně jednoho, kde Epstein dlouze líčí svůj život. Četli deníky, dopisy, e-maily i fotoalba, včetně materiálů, které patřily Epsteinovi. Prověřili také tisíce stran soudních a úředních spisů. Z výsledku podle Times vychází nejucelenější portrét jednoho z nejznámějších zločinců moderní doby. A některé detaily se liší od dřívějších popisů, včetně toho, jak se Epstein do Bear Stearns dostal. Ne génius, ale vytrvalý manipulátor: jak si testoval, co projde V prvních dvou dekádách podnikání nepůsobil Epstein podle zjištění Times jako finanční génius. Často vystupoval jako mimořádně schopný manipulátor a lhář. Konspirační teorie z něj dělají člověka tajných služeb nebo správce vyděračského impéria. Zjištění Times ale míří k prozaičtější verzi: Epstein se choval jako neúnavný podvodník. Zneužíval firemní účty, domlouval „vnitřní“ dohody a uměl oddělit i zkušené investory a byznysmeny od peněz. Začínal v malém. Testoval metody a sledoval, co si může dovolit. První úspěchy mu otevřely cestu k větším trikům. Opakovaně se pohyboval na hraně legality a neváhal pálit mosty, pokud mu to přineslo peníze a vliv. Podle Times také často využíval mladé ženy jako účinnou „měnu“. Přítelkyně, milenky i bývalé partnerky mu pomáhaly zvedat status v bance, sháněly mu práci při hledání „ztracených“ aktiv a otevíraly dveře do prestižních kruhů. Některé z nich, vědomě nebo ne, přispěly k tomu, že později vybudoval sexuálně-zneužívající a obchodní síť, která zasáhla stovky dívek a mladých žen. Partnerství v Bear Stearns, Cayne a rychlý růst reputace Epstein se v Bear Stearns vyšplhal rychle. V roce 1980 ho firma jmenovala „limited partner“, tedy o stupeň níž než plný partner. Epstein tehdy tvrdil, že šlo o nejmladší vstup do partnerství v historii firmy. Bylo mu 27. Podle článku si vydělával kolem 200 tisíc dolarů ročně (dnes přes 800 tisíc). Vztah s Greenbergovou dcerou skončil. Lynne řekla, že si časem uvědomila, že Epstein „lhal o všem“. Jeho jméno ale rostlo. Létal do Palm Beach a vyhledával mladé ženy. V létě ho časopis Cosmopolitan vybral jako „bakaláře měsíce“. Popsal ho jako „dynamo“, které „mluví jen s lidmi, co vydělají přes milion ročně“. Zájemci měli psát na jeho pracovní adresu. Jedním z klíčů k jeho ranému úspěchu se stal vztah s Jimmym Caynem, vysoce postaveným manažerem, který později vedl Bear Stearns. V kancelářích se podle několika kolegů šířily řeči, že Epstein Caynovi pomáhal s ženami a drogami. Závist mohla ty historky přiživit. Cayne ale o Epsteinovi mluvil nadšeně a začal ho seznamovat s nejziskovějšími klienty. „To ho opravdu katapultovalo,“ řekl Tennenbaum. Epstein a Cayne podle něj tvořili „dva slizouny“. Elliot Wolk, který po Tennenbaumovi vedl Epsteina, popisoval, že Epstein jednou či dvakrát týdně dával vědět, že obědvá s šéfem velké firmy. Wolk si myslel, že ty schůzky domlouval Cayne. Podle Wolka klienty lákala Epsteinova charisma a také nově získaná schopnost vysvětlit složité obchodní strategie. Ty mohly ultra-bohatým lidem ušetřit velké daně. Firemní účty, „horká IPO“ a disciplinárka bez dopadu Epstein nechtěl jen stoupat po kariérním žebříku. V roce 1980 letěl na náklady firmy na konferenci do Karibiku. Tam utratil přes 10 tisíc dolarů za šperky a oblečení pro novou přítelkyni. Útratu poslal na účet Bear Stearns. Účetní oddělení platby objevilo a nahlásilo je finančnímu kontrolorovi. Ten rychle uznal, že výdaje nedávají smysl. Záležitost šla k Greenbergovi, už jako generálnímu řediteli. Podle zdroje se přesto nic nestalo. Pak přišel vážnější problém. Investiční banky při uvádění firem na burzu přidělují akcie vybraným klientům ještě před zahájením veřejného obchodování. Takové „horké“ alokace často přinesou rychlý zisk. Vedení Bear Stearns zjistilo, že Epstein dával přítelkyni přístup k těmto výhodným obchodům. Firma objevila i další prohřešek: Epstein půjčil 15 tisíc dolarů kamarádovi ze střední školy způsobem, který porušil federální pravidla pro brokery. Mohlo jít i o víc. Komise SEC později prověřovala podezřele načasované obchody před plánovaným převzetím. Vyšetřovatelé vyslechli i Epsteina. Žádné obvinění ale nepřišlo. Na začátku roku 1981 Bear Stearns spustil interní vyšetřování. Dva vrcholní manažeři se Epsteina ptali na IPO akcie pro přítelkyni i osobní půjčku. Epstein odmítal vinu. Sám později v dopise kolegům napsal, že ho vyšetřování „hluboce urazilo“. Výkonný výbor se rozhodl pro pokutu 2 500 dolarů a dvouměsíční suspendaci. Vyplývá to z interní poznámky, kterou Times uvádí. Epstein ale sankci nepřijal. Oznámil rezignaci. Jeho pětiletá etapa v Bear Stearns skončila. Epstein však neplánoval zmizet z Wall Street. Kontakty a značka, kterou si odnesl, se později ukázaly jako zásadní. Podle Times mu „druhé šance“ Bear Stearns otevřely cestu k budoucnosti, která by po tvrdém vyhazovu nevznikla. Mnozí bývalí kolegové se od něj neodvrátili. Naopak mu dál pomáhali. Anglie, Leeseovi a první velká lekce „starých peněz“ Jedním z kontaktů z Bear Stearns se stala Paula Heil, tehdy mladá obchodnice a bývalá Miss Indianapolis. Epstein s ní chodil už před odchodem z banky. Times uvádí, že dohledal její knihu o osobních financích z roku 1981, kterou věnovala „Jeffreymu“. Ten rok spolu odjeli do Anglie. Heil ho představila bohatému známému Nicku Leeseovi na rodinném venkovském sídle. Tam Epstein poznal i Nickova otce Douglase Leese, zbrojaře s vazbami na britskou vládu a zbrojní byznys. Leese si Epsteina oblíbil. Epstein pak jezdil do Anglie opakovaně a trávil čas v prostředí, které do té doby neznal. Učil Douglasova mladšího syna Juliana. Julian ho zase učil střílet. Douglas ho bral na schůzky s britskými i mezinárodními elitami. Dával mu roli konzultanta a přidal i výdajový účet. Nick mezitím podle pamětníků představoval Epsteina ambiciózním lidem z Wall Street. Julian Leese později řekl britskému novináři Tomu Pattinsonovi, že Epstein působil „jako člen rodiny“. Julian zemřel v roce 2024. Epstein podle všeho poprvé na vlastní kůži okusil skutečné mezigenerační bohatství. A chutnalo mu. Vztah ale skončil po pár letech. Douglas Leese obvinil Epsteina, že zneužil výdajový účet. Měl si účtovat osobní lety Concordem a pobyty v luxusních hotelech. Julian popsal, že otec byl „velmi naštvaný“ a řekl, že s Epsteinem už nechce mít nic společného. Penthouse ve St. Moritz, první civilní spory a podvod s ropou Epstein utrácel ve velkém. Přesto mu někdy chyběly peníze. Podle textu mu občas „odskakovaly“ nájemní šeky. V New Yorku se spojil s právníkem Johnem Stanleym Pottingerem, který odešel z vysoké pozice na ministerstvu spravedlnosti. Epstein, Pottinger a Pottingerův bratr si pronajali kancelář v penthousu hotelu St. Moritz na Central Park South. Makléřka Joanna Cutler řekla, že jí Epstein zprvu nezaplatil provizi. Epsteinův známý Bob Gold tvrdil, že Epstein s Pottingery nabízeli bohatým lidem strategie, jak snížit daně. Tento krátký byznys Times označuje za dosud nepublikovaný. Je pozoruhodný i proto, že o desítky let později Pottinger spolupracoval s právníkem Bradem Edwardsem na zastupování žen, které Epsteina obvinily ze sexuálního zneužívání. Edwards uvedl, že věděl jen o sdílené kanceláři, ne o společném podnikání. Zpronevěra a soudní spor s Michaelem Strollem Epstein dál těžil z toho, že kdysi pracoval v Bear Stearns. Jeden známý ho prý překvapeně zastihl doma u telefonu. Epstein se údajně hlásil „Bear Stearns“. Někteří bývalí kolegové s ním udržovali přátelství. Jedním z nich byl Clark Schubach, Epsteinův někdejší manažer. Schubach, který mluvil veřejně poprvé, řekl, že na Epsteina vzpomíná rád. Vnímal ho jako „draka z okraje města“, podobně jako sám vyrůstal v Bronxu. V roce 1982 Schubach seznámil Epsteina s Michaelem Strollem, podnikatelem z pinballů a videoher. Stroll věřil Bear Stearns i Schubachovi. Dal Epsteinovi 450 tisíc dolarů, asi desetinu svého majetku, na údajný obchod s ropou. Podle pozdějších vyjádření Strolla během dvou let většina peněz zmizela. Epstein přestal zvedat telefon. Jednou mu poslal kvartový džbán oleje, aby naznačil, že obchod „jede“. Spor skončil u civilního soudu. Stroll tvrdil, že Epstein slíbil návrat peněz, ale nesplnil to. V roce 1993 Epstein vyhrál z technických důvodů. Soud rozhodl, že osobně neručí. Stroll zůstal i po letech plný zlosti. Nazval ho „odporným hajzlem“. Podle Times šlo o zlom. Epstein už uměl zradit lidi, kteří mu věřili. Teď ale přešel od zneužívání firemních účtů k tomu, že zřejmě „zmizel“ se stovkami tisíc dolarů. Stroll později litoval: „Nevědomky jsem zasel semínko jeho růstu.“ „Lovec odměn“ a španělské peníze: první velký úspěch s hledáním aktiv Za času u Leeseových Epstein rád vyprávěl, že je „lovec odměn“, který dohledává skryté peníze. Leeseovi nad tím prý kroutili hlavou. Epstein si pěstoval tajemnou auru. Brzy ale dostal šanci, kdy mohl tvrzení proměnit v realitu. Okolo roku 1982 ho známý seznámil s Anou Obregónovou, španělskou herečkou a společenskou hvězdou. Na první schůzce ji vozil po Manhattanu v Rolls-Royceu. Okouzlil ji vzhledem i šarmem. Vztah ale neskončil romantikou. Obregónová prý chtěla přátelství. Ve své knize z roku 2012, už po Epsteinově registraci jako sexuálního delikventa, ho popsala jako „dokonalého muže, do kterého jsem se nikdy nezamilovala“. V té době se zhroutila makléřská firma Drysdale Securities. Rodina Obregónových a několik dalších bohatých španělských rodin najali Epsteina, aby dohledal jejich ztracené miliony. Epstein teď mohl říct: opravdu lovím peníze. Přibral Boba Golda, bývalého federálního žalobce. Gold popsal, že více než rok hledali aktiva, která se podle všeho schovala za složitou síť offshore bank a firem. Našli několik bank, kde peníze mohly ležet, ale narazili. Pak Gold v roce 1984 přišel do Epsteinova bytu. Epstein hrál na klavír Rachmaninova. Najednou se pustil do hromady papírů a oznámil, že záhadu vyřešil. Klientské peníze prý skončily v pobočce kanadské banky na Kajmanech. Gold dodnes neví, jak na to Epstein přišel. Společně si pronajali Learjet a dorazili do banky. Gold varoval manažera, že mu hrozí právní potíže, pokud nevydá dluhopisové certifikáty za miliony. Odletěli zpět do USA se cennými papíry. Epstein si za to podle textu připsal vysokou odměnu. V kombinaci s penězi, které získal ve Strollově případu, nejspíš překročil hranici milionáře. Mladé ženy jako nástroj: Bear Stearns, Patricia Schmidtová a „leverage“ V polovině 80. let se Epstein znovu objevil v okolí Bear Stearns. Tentokrát už jako klient. Volal Schubachovi a zadával nákupy a prodeje akcií, dluhopisů i opcí. Firma na jeho obchodech vydělávala provize. Měla motivaci držet si ho. V roce 1986 Schubach zaměstnal třiadvacetiletou Patricii Schmidtovou jako asistentku. Schmidtová redakci řekla, že její hlavní role spočívala v tom, aby dělala „okrasu“. Brala i telefon. Tím se dostala do pravidelného kontaktu s Epsteinem. Jednou ji Schubach, už jako vysoký ředitel, poslal s dokumenty do Epsteinova bytu v Solow Tower na Upper East Side. Epstein ji přijal, uvařil čaj a pozval ji, aby přišla kdykoli na střešní bazén. Schmidtová pochopila, proč ji poslal právě on. „Clark přesně věděl, co dělá,“ řekl. „Byla jsem jeho páka na Jeffa.“ O týden později přišla. Do bazénu ji pustil vrátný. Po chvíli dorazil i Epstein. Navrhl saunu. Když vešel za ní, překvapilo ji to. Zároveň se prý nelekla. Zeptal se, jestli jí může dát masáž. Souhlasila. Začal sexuální vztah, který si zapisovala do deníku. Do té doby to zůstalo neveřejné. Budování vlivu skrze kontakty Podle Schmidtové Epstein rychle rozpoznal, že mu může pomoct i v jeho plánech. Posílal ji do knihovny Bear Stearns, aby zjišťovala informace o potenciálních klientech. Chtěl, aby prováděla jeho hosty po bance nebo je doprovázela na večeře. Schmidtová říkala, že rozuměla logice: „Šlo vždycky o to dostat ho do pozice páky. Byla jsem jeho hračka. Bylo to jako: Ty mi pomůžeš dostat se tam, kam chci.“ Times popisuje, že Schmidtová nebyla jediná, koho Schubach Epsteinovi „přivedl“. V knize přání k Schubachovým 50. narozeninám z roku 2003 jiná žena popsala, že ji Schubach zavedl do Epsteinova bytu a odešel. Epstein se pak prý zeptal: „Ty jsi panna, že jo?“ Text líčí i škádlení a líbání, připojuje fotografii v tangu. Kongresový výbor v později zveřejněné verzi začernil jméno. Times ale uvádí, že viděl neanonymizovanou stránku obsahu. Žena se jmenovala Suzanne Ircha. Po škole potkala Epsteina. V 90. letech prý žádala Epsteina o půjčku, když zkoušela uspět v Hollywoodu. Ircha se stala blízkou přítelkyní Melanie Trumpové a vzala si Woodyho Johnsona, majitele New York Jets a dědice Johnson & Johnson, kterého Trump v prvním období jmenoval velvyslancem v Británii. Schubach potvrdil, že některé mladé kolegyně Epsteinovi představoval. Řekl: „Měl jsem ho rád. Když byla single holka, která by se mu líbila, představil jsem je? Jasně.“ Villard Houses, Towers Financial a stín obřího Ponziho schématu Do roku 1987 Epstein pracoval ve Villard Houses na Madison Avenue. Jde o komplex historických městských paláců, které slouží jako luxusní byty a kanceláře. Takové prostředí odpovídalo lidem s velkými penězi, mezi které se Epstein chtěl zařadit. Zázemí mu poskytl Steven Hoffenberg, šéf inkasní firmy Towers Financial. Hoffenberg ho platil asi 25 tisíc dolarů měsíčně (dnes zhruba 70 tisíc). Epstein s ním začal hrát roli odborníka na firemní převzetí. Zkoušeli koupit i slavné značky, například Pan Am. Neuspěli. Hoffenberg přitom podle úřadů budoval Ponziho schéma. Podvedl investory téměř o 500 milionů dolarů. Později dostal 20 let vězení. Tvrdil u soudu i v rozhovorech, že Epstein pomáhal podvod organizovat. Hoffenberg zemřel v roce 2022. Epstein jakoukoli účast odmítal. Times ale píše, že je těžké uvěřit, že by nic netušil. V roce 1988 Epstein kontaktoval Juliana Leese a nabídl mu stáž v Towers. Julian přijal, i když otec zůstával na Epsteina rozzlobený, dostal za úkol shánět peníze prodejem dluhopisů, které se ukázaly jako falešné. Julian podle svého vyprávění představil Hoffenberga otci. Otec pak přivedl potenciální kupce. Julian dokonce prodal dluhopisy svým kmotrům. Později řekl: „Byla to katastrofa.“ Pennwalt a další „rychlé“ zisky: investoři chtějí peníze zpět Epstein začal shánět miliony i od dalších známých. Times zmiňuje například Dicka Snydera, šéfa Simon & Schuster. Epstein jim nabízel „výhodné“ příležitosti. V roce 1988 začal s dalšími investory kupovat akcie chemické firmy Pennwalt. Po zveřejnění podílu oznámili, že připravují nabídku na odkup celé firmy za 100 dolarů za akcii. Šlo o cenu zhruba o 40 procent vyšší, než byla tehdejší tržní. Podle Times neměli v úmyslu firmu opravdu koupit. Chtěli vyvolat dojem soutěže o převzetí. Akcie poletí nahoru. Oni prodají. Zisk přijde rychle. Epstein se podle textu netajil tím, co dělá. Spřátelil se s novinářem Edwardem Jayem Epsteinem (bez příbuzenského vztahu). Vysvětlil mu postup. Novinář pak v roce 1989 publikoval sloupek v časopise Manhattan, inc., který popsal v podstatě legální manipulaci trhu. Epstein v textu nevystupoval jménem. Autor ho označil jako „36letého přítele, který chce zůstat bezejmenný“. Edward Jay Epstein zemřel v roce 2024. Jenže příběh měl podle zjištění Times i temnější část. Novinář zjistil, že desítky lidí, které Epstein přesvědčil, aby do Pennwalt investovali, mu psaly dopisy a žádaly vrácení peněz. Snyder patřil mezi ně. Epstein investory nalákal, použil jejich peníze k výdělku a pak odmítl prostředky vrátit. Times neuvádí, že by Epstein čelil následkům. Neuvádí ani, že by peníze vracel. Profesor Thomas Volscho, který se dlouhodobě věnuje Epsteinovým raným letům, poskytl Times dokument ze švýcarské banky. Podle něj měl Epstein už koncem roku 1988 majetek kolem 15 milionů dolarů. Wexner: klient, který z Epsteina udělal plutokrata Zlom přišel s Leslie Wexnerem, miliardářem stojícím za značkami jako The Limited nebo Victoria’s Secret. Epsteina s ním seznámil Wexnerův přítel Robert Meister, pojišťovací manažer. Seděl vedle Epsteina v letadle do Palm Beach. Řekl Wexnerovi, ať se s Epsteinem spojí kvůli finančním radám. Wexner vyslal svého poradce Harolda Levina do New Yorku, aby Epsteina prověřil. Levin řekl, že s ním strávil hodinu a hned cítil problém. Zavolal Wexnerovi z telefonní budky: „Cítím krysu. Nevím, jestli mu věřit.“ Wexner podle něj neposlechl. O rok později zaměstnal Epsteina jako Levinova nadřízeného. Levin tvrdil, že Epstein si získal Wexnerovu důvěru tak, že mu lživě naznačil, že Levin krade. Levin raději odešel. Wexner pak Epsteinovi dal prakticky volnou ruku. Udělil mu plnou moc nad financemi. Epsteinovo jméno se objevovalo v úředních dokumentech u Wexnerových firem i nadací. Některé Epsteinovy telefony prý měly Wexnerovo číslo na rychlé volbě. Okolí Wexnera znejistělo. Viceprezident The Limited v roce 2019 řekl, že se snažil zjistit, jak se Epstein dostal z pozice učitele matematiky k roli soukromého investičního poradce. „Nebyl tam žádný příběh,“ řekl. Jeden člen představenstva prý najal detektivní firmu Kroll, aby našla něco z Epsteinovy minulosti. I Meister později uznal, že se spletl, a doporučil Wexnerovi vztah ukončit. Wexner to neudělal. Psychologie manipulace a růst bohatství Times upozorňuje, že zůstává nevyjasněné, co Wexner z vazby s Epsteinem získal. Opakovaně odmítl odpovídat na otázky, včetně dotazů redakce. Článek ale popisuje Epsteinovu metodu: u bohatých mužů vzbudit strach, že jejich finance se hroutí, že poradci i rodina selhávají nebo je okrádají, a že jen on dokáže situaci „zachránit“. Podle Times tento scénář použil i později u dalších klientů, například u miliardáře Leona Blacka. Epstein se podle lidí, kteří později nahlédli do jeho praktik, odměňoval sám. Bral si částky, které považoval za zasloužené. Často šlo o desítky milionů. Za 2,5 milionu koupil dům u vody v Palm Beach, zhruba míli od Mar-a-Lago Donalda Trumpa. Text připomíná, že Epstein a Trump se znali z New Yorku. Epstein chodil i do Trumpova kasina v Atlantic City. Bývalý manažer tam pro CNN řekl, že oba muži působili jako nejlepší přátelé. Na Floridě Epstein docházel do Mar-a-Lago a účastnil se večírků s roztleskávačkami a soutěžícími z „calendar girl“. Koupil také sídlo v New Albany v Ohiu, kde Wexner budoval obří developerský projekt. Opustil malý byt v Solow Tower a začal si pronajímat luxusní mramorový townhouse na Upper East Side za 15 tisíc měsíčně. Times zmiňuje i spory o nájmy a podnájmy. Epstein jezdil po Manhattanu v Rolls-Royceu. Začal dávat peníze politikům a budoval vztahy. Maxwellová, Clinton, Rockefeller a Harvard: další patro prestiže Kolem roku 1990 skončil Epsteinův dlouhý vztah s Evou Anderssonovou, modelkou a Miss Švédska. Mnozí z Epsteinova okolí ji popisovali jako „lásku jeho života“. Epstein tvrdil, že se rozešli, protože nechtěl rodinu a život na jednom místě. Zůstali si blízcí až do jeho smrti. Krátce poté se seznámil s Ghislaine Maxwellovou, dcerou mediálního magnáta Roberta Maxwella. Jejich první schůzka proběhla v Epsteinově kanceláři ve Villard Houses, jak sama Maxwellová uvedla. Když se Robert Maxwell dozvěděl, že se dcera vídá s Epsteinem, zavolal Ace Greenbergovi a Jimmymu Caynovi. Zjišťoval, co o bývalém zaměstnanci Bear Stearns vědí. Podle textu mu oba Epsteina „odkývali“. V listopadu 1991 Robert Maxwell náhle zemřel, uprostřed rozpadu jeho byznysu. Ghislaine přiletěla do New Yorku zdrcená a bez peněz. Epstein jí pomohl finančně i společensky. Na pietním setkání v hotelu Plaza seděl vedle ní. On měl frak. Ona šaty v modrém lesku. Do roku 1992 tvořili pár. V té době podle Times Epstein začal systematicky zneužívat a „groomovat“ dívky a mladé ženy. Maxwellovou soud později odsoudil za klíčovou roli v jeho obchodování se sexem. Dostala 20 let vězení. Nedávno řekla zástupci ministra spravedlnosti Toddovi Blancheovi, že Epstein byl její „záchranné lano“. Times uvádí, že Maxwellová se snažila naučit Epsteina společenským pravidlům, oblečení a aristokratickému projevu. Něco se naučil. Něco ne. Díky jejím kontaktům ale pronikl ještě hluboko do elitních kruhů. Politické konexe a akademický vliv V té době se rozšiřovala i jeho síť v politice. V únoru 1993 Epstein a Wexner přijeli do Bílého domu, krátce po Clintonově inauguraci. Šlo o jednu z prvních návštěv, kterou záznamy zachycují. Epstein se stal dárcem. Přispěl i na renovaci Bílého domu a dostal se na recepci u Clintonových. Důležitou roli hrála i jeho známá Lynn Foresterová. Ta později tvrdila, že si nepamatuje, že by měla s Epsteinem a Bílým domem něco společného. Záznamy v Clintonově knihovně ale podle článku ukazují jeho opakované vstupy. Clinton prý Epsteinovi dokonce napsal vzkaz jeho nemocné matce na žlutý Post-it: „Držte se.“ Epstein si lístek ponechal. Mluvčí Billa Clintona řekl: „Prezident o tom člověku nic nevěděl. Nikdo nevěděl.“ Budování prestiže přes akademické instituce Současně Epstein budoval prestiž přes velké instituce. Založil nadaci J. Epstein Foundation. Díky darům se dostal k Rockefellerově univerzitě i k Trilaterální komisi. V roce 1995 ho David Rockefeller přivítal v radě Rockefellerovy univerzity. Epstein pak rád citoval Rockefellerovy vazby a tvrdil, že spravuje rodině majetek. Člověk, který Rockefellerovi spravoval peníze, to Times popřel. Řekl, že Epstein Rockefellerovi ani nenabízel investice. Epstein se také začal sbližovat s Harvardem. Chtěl kontakty mezi vědci a právníky. Získal mimo jiné vztah s Alanem Dershowitzem. Foresterová mu prý zavolala z Martha’s Vineyard a řekla, že je s Epsteinem, který se chce s Dershowitzem setkat. Dershowitz popsal, že Epstein dorazil se šampaňským. Prošli se kolem rybníka. Epstein se vytahoval známostmi z Harvardu a vlády, včetně Larryho Summerse. Mluvili i o Wexnerovi. Epstein tvrdil, že ho „naučil být bohatý“. Spojenectví s Alanem Dershowitzem a první dohoda V dalších letech se v textu objevuje i spor s investorem Orinem Kramerem a hedge fondem. Dershowitz vložil šesticifernou částku. Fond utrpěl těžké ztráty. Epstein prý žádal, aby Kramer Dershowitzovi peníze vrátil, a vyhrožoval mu. Nakonec uzavřeli kompromis: Kramer vrátí Dershowitzovu investici, pokud Epstein nechá ve fondu alespoň 30 milionů Wexnerových peněz. Kramer tak získá poplatky, které refundaci pokryjí. Dershowitz se později stal jedním z nejviditelnějších obhájců Epsteina. V roce 2005 začalo vyšetřování po oznámení rodičů čtrnáctileté dívky v Palm Beach. Dershowitz a další právníci vyjednali dohodu, která Epsteinovi ušetřila federální stíhání. Přiznal vinu na Floridě za nabízení prostituce nezletilé a dostal mírný trest. Musel se registrovat jako sexuální delikvent. Ostrovy, daně a poslední „lekce“ o etice podnikání V roce 1999 se Epstein podle článku stal už fantasticky bohatým. Dokumenty jeho firmy tehdy naznačovaly majetek přes 100 milionů dolarů. Velká část měla pocházet od Wexnera. Ten později tvrdil, že Epstein „zpronevěřil obrovské částky“. Epstein vlastnil rozsáhlý realitní majetek. Patřil k němu i ostrov Little St. James u amerických Panenských ostrovů. Přesouval se mezi nemovitostmi a vozil se soukromými letadly s oběťmi i celebritami. Panenské ostrovy mu nabídly ještě něco: laxnější dohled a štědré daňové pobídky. Epstein požádal o jednu z nich. Jeho firma Financial Trust by pak mohla ušetřit desítky milionů ročně. V dubnu 1999 vystoupil na slyšení před tamní Industrial Development Commission. Přinesl si doporučení od Harryho Loye Andersona Jr., šéfa Palm Beach National Bank & Trust Company. Anderson napsal, že Epstein je „gentleman nejvyšší integrity“ s „vynikající pověstí“. Dokument, který dříve popsal novinář Wayne Barrett a který Times dohledal v archivu v Texasu, komise přijala. Na slyšení Epstein vyprávěl vlastní legendu. Tvrdil, že z Bear Stearns odešel dobrovolně a stal se „finančním lékařem“ bohatých. Říkal, že Wexner mu pomohl rozvinout „smysl pro integritu“. Mluvil o blízkosti k Rockefellerům a o tom, že jim radí. Komise mu naslouchala se zaujetím. Někteří členové se vyptávali, jestli by nepřesunul firmu na jejich ostrov. Jiní naznačovali, že by mohl učit na místní univerzitě. Epstein odpovídal ochotně. Řekl, že rád pomůže mladým lidem a že budoucnost ostrovů leží právě v nich. Zároveň dodal, že by je chtěl učit „etiku v byznysu“, protože to je prý „dnes velmi obtížné“. Tennenbaum, který mu kdysi dal druhou šanci, po více než čtyřech desetiletích stále litoval, že Epsteina nezastavil už tehdy. „Neuvědomil jsem si,“ řekl, „že vytvářím jedno z monster Wall Street.“

Podvody, triky, bezohledné švindly: dosud nevyprávěný příběh, jak Jeffrey Epstein přišel k penězům

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply