Výzvy pro evropskou bezpečnost jdou dál než jen za Trumpovu neochotu pomáhat

Délka článku: 12 minutes

Evropská bezpečnost bez USA se rychle mění z hypotézy na praktický problém. Evropa zároveň musí držet Ukrajinu ve válce a posílit vlastní obranu. Do toho vstupuje tlak Donalda Trumpa na dohodu, ruské požadavky a ostré domácí spory o peníze. Evropská bezpečnost bez USA tak závisí na tom, zda EU zvládne rozhodnutí o financování Kyjeva a o využití ruských aktiv.

Dvě události, které mění éru

Evropa prožívá druhý zlomový okamžik během několika let. Prvním byla plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. Šlo o největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války. Druhým je ústup Spojených států od závazku chránit bezpečnost kontinentu. Tak to vnímají evropští představitelé i experti.

Podle nich Trump nesměřuje primárně k míru na Ukrajině. Spíše usiluje o sblížení s Ruskem. To se přitom snaží rozkládat NATO i Evropskou unii. Takový posun by Evropu oslabil.

Trumpovy výroky o „chátrající“ Evropě budí pozornost. Nejde však o jediný problém. Evropa zároveň naráží na rozpočtové limity, zhoršující se veřejné mínění a růst krajní pravice. Přesto musí udržet bezpečnost a podporu Kyjeva.

„Poprvé od konce druhé světové války Amerika nestojí na naší straně v otázce války a míru v Evropě,“ řekl Norbert Röttgen, významný poslanec konzervativní strany německého kancléře Friedricha Merze. „Postavila se na stranu agresora proti zájmům napadené země, Ukrajiny, a proti evropským bezpečnostním zájmům obecně. Chce zprostředkovat mezi NATO a Ruskem. To znamená, že USA se už nevidí jako vedoucí člen NATO a vnímají Evropu jako strategický cíl.“

Ukrajina jako střed sporu

Budoucnost Ukrajiny zůstává jádrem debaty. Trump tlačí na urovnání války v podmínkách, které Evropané považují za blízké ruským požadavkům. Pro evropské státy je ale Ukrajina klíčem k vlastní bezpečnosti. Proto Kyjev povzbuzují, aby vyjednal lepší dohodu.

Evropští lídři se tento týden znovu sešli s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ulevilo se jim, že Vladimir Putin zatím nechce „vybrat výhru“ a odmítá rychlé ukončení bojů, které Trump prosazuje. To znamená, že Ukrajina bude dál bojovat. A bude potřebovat evropskou podporu.

Sázky jsou vysoké. Evropa ale musí ukázat, že umí nabídnout věrohodnou protiváhu. Jak poznamenal jeden unavený evropský činitel: rozhořčení je příjemné, ale není to politika.

Časový tlak a hrozba testu jednoty NATO

I bez napětí s Washingtonem stojí Evropa před dalšími naléhavými výzvami. Velení NATO považuje rok 2029 za mezník. Do té doby mají spojenci vytvořit věrohodné konvenční odstrašení proti Rusku. Obávají se však, že Moskva může vyzkoušet soudržnost aliance dřív.

Evropští lídři proto potřebují rychle najít peníze na podporu Ukrajiny. Zároveň musí budovat vlastní obranu. Často přitom budou nahrazovat americké technologie. To všechno se děje v situaci, kdy jsou rozpočty napjaté a dluhy vysoké.

Současně musí přesvědčit voliče, že obrana Ukrajiny stojí za cenu. Musí také vysvětlit, že proti militarizovanému a imperialistickému Rusku pomůže jen vyšší obranné financování a větší armády. V některých zemích to znamená i nové formy branné povinnosti.

A k tomu přibývá další tlak. Evropa čelí vzestupu populistické nacionalistické krajní pravice. Trumpova nová bezpečnostní strategie navíc otevřeně říká, že ji chce v Evropě podporovat.

Dokument, silně ideologický, obviňuje hlavní evropské vlády, že podkopávají demokracii a dopouštějí se „civilizačního vymazání“. Administrativa podle něj chce „pěstovat odpor“ v Evropě. Opírat se má o politické spojence napříč kontinentem. Zmiňuje se Národní sdružení ve Francii, Reform UK i Alternativa pro Německo.

Trumpův vlastní tón vůči Evropanům vyzněl ostře v rozhovoru pro Politico zveřejněném v úterý. Některé lídry nazval „opravdu hloupými“. Tvrdil také, že kvůli migraci „mnohé z těch zemí už brzy nebudou životaschopnými státy“.

Summit EU a boj o peníze pro Kyjev

Klíčový okamžik přijde příští týden na závěrečném summitu lídrů Evropské unie. Tam musí rozhodnout, jak získat zhruba 200 miliard dolarů na financování Ukrajiny na další dva roky. Bez toho Kyjev nemusí udržet odpor.

Spor se vede i o to, zda a jak použít asi 210 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropě. Většinu drží belgická společnost. Belgická vláda váhá. Čelí ruským výhrůžkám. Američtí činitelé Belgii navíc povzbuzují, aby odolala. Washington totiž počítá s návratem aktiv jako s částí navrhovaného urovnání.

Ministři financí i Evropská centrální banka upozorňují na rizika. Obávají se o důvěryhodnost Evropy a eura jako bezpečného útočiště pro kapitál. Kancléř Merz i francouzský prezident Emmanuel Macron na Belgii tlačí. Tvrdí, že jiné země Belgii poskytnou politické krytí.

„Je to okamžik pravdy pro Evropu,“ řekl Röttgen. „Technokratům se to nelíbí, a mají k tomu dobré důvody. Tohle je ale chvíle politické vůle zůstat relevantní, ne právních jemností. Když selžeme, uděláme ze sebe bezvýznamný objekt a hračku v rukou druhých.“

Pokud aktiva nepůjdou použít, budou muset velké evropské země, včetně Británie, zvážit jinou cestu. Mohly by se spojit mimo rámec EU a vytvořit půjčku, která Ukrajinu ufinancuje. Takové řešení by stálo hodně peněz a politicky by bolelo.

Bez amerického tlaku na Rusko Evropa mír nevymyslí

Evropané slibují podporu Ukrajině. Přesto nemají vlastní plán, jak válku ukončit bez silnějšího amerického ekonomického tlaku na Rusko. Trump se do takového tlaku zatím nehrne.

Ještě důležitější je podoba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Pevná garance představuje nejlepší motiv, aby Ukrajina přijala ztrátu části území. Podle evropských činitelů však Spojené státy odmítají slíbit detaily. Nechtějí ani jasně podpořit evropské síly, které by záruky případně vynucovaly.

Putin navíc opakovaně odmítl přítomnost jednotek zemí NATO na Ukrajině i po dohodě. Plány „koalice ochotných“ tak působí prázdně.

Evropští lídři se snaží Trumpův tlak na Zelenského zpomalit. Navrhují schůzku Ukrajinců, Evropanů a Američanů. Chtějí společně vytvořit mírový návrh a předložit ho Rusku. Zelenskyj řekl novinářům, že Ukrajina patrně pošle svůj plán Spojeným státům ve středu.

Co Evropa neumí rychle nahradit

Vyšší představitelé NATO se snaží uklidňovat. Trumpova administrativa oznámila stažení 3 000 amerických vojáků z Rumunska. V Evropě však dál zůstává 79 000 Američanů. Je to víc než celá britská armáda.

Zároveň i oni přiznávají limity. Evropané těžko nahradí klíčové americké schopnosti. Jde o satelitní zpravodajství, protivzdušnou obranu, střely dlouhého doletu a systémy velení. A už vůbec to nezvládnou do roku 2029. Právě tento rok evropské armády berou jako hranici pro odstrašení Ruska, které získalo bojovou zkušenost na Ukrajině.

Evropa se musí připravit na možnost, že bude muset bojovat sama. Trump se totiž může rozhodnout, že ji nepodpoří, řekl jeden vysoce postavený evropský činitel.

Ukrajina představuje evropskou obrannou linii proti Rusku. Evropa ale často nedotáhne, co to znamená a kolik to stojí, říká Anna Wieslanderová, šéfka sekce pro severní Evropu v Atlantic Council. „Ruská aktiva jsou pro Ukrajinu naprosto nutná. Udrží ji v boji a změní ruské kalkulace. Musíme přijmout vyšší rizika, nebo později zaplatíme vyšší cenu,“ uvedla.

Evropa se ocitá mezi Spojenými státy a Ruskem a čekají ji rozhodnutí, která mohou určovat další roky války na Ukrajině i vlastní obrany. Evropané řeší nejen oslabenou americkou podporu, ale i peníze, nálady voličů a tlak krajní pravice. Právě tato kombinace určí, zda dokáže kontinent udržet Ukrajinu ve hře a zároveň rychle posílit vlastní odstrašení.

Dvě události, které mění éru

Evropa prožívá druhý zlomový okamžik během několika let. Prvním byla plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. Šlo o největší pozemní válku v Evropě od druhé světové války. Druhým je ústup Spojených států od závazku chránit bezpečnost kontinentu. Tak to vnímají evropští představitelé i experti.

Podle nich Trump nesměřuje primárně k míru na Ukrajině. Spíše usiluje o sblížení s Ruskem. To se přitom snaží rozkládat NATO i Evropskou unii. Takový posun by Evropu oslabil.

Trumpovy výroky o „chátrající“ Evropě budí pozornost. Nejde však o jediný problém. Evropa zároveň naráží na rozpočtové limity, zhoršující se veřejné mínění a růst krajní pravice. Přesto musí udržet bezpečnost a podporu Kyjeva.

„Poprvé od konce druhé světové války Amerika nestojí na naší straně v otázce války a míru v Evropě,“ řekl Norbert Röttgen, významný poslanec konzervativní strany německého kancléře Friedricha Merze. „Postavila se na stranu agresora proti zájmům napadené země, Ukrajiny, a proti evropským bezpečnostním zájmům obecně. Chce zprostředkovat mezi NATO a Ruskem. To znamená, že USA se už nevidí jako vedoucí člen NATO a vnímají Evropu jako strategický cíl.“

Ukrajina jako střed sporu

Budoucnost Ukrajiny zůstává jádrem debaty. Trump tlačí na urovnání války v podmínkách, které Evropané považují za blízké ruským požadavkům. Pro evropské státy je ale Ukrajina klíčem k vlastní bezpečnosti. Proto Kyjev povzbuzují, aby vyjednal lepší dohodu.

Evropští lídři se tento týden znovu sešli s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ulevilo se jim, že Vladimir Putin zatím nechce „vybrat výhru“ a odmítá rychlé ukončení bojů, které Trump prosazuje. To znamená, že Ukrajina bude dál bojovat. A bude potřebovat evropskou podporu.

Sázky jsou vysoké. Evropa ale musí ukázat, že umí nabídnout věrohodnou protiváhu. Jak poznamenal jeden unavený evropský činitel: rozhořčení je příjemné, ale není to politika.

Časový tlak a hrozba testu jednoty NATO

I bez napětí s Washingtonem stojí Evropa před dalšími naléhavými výzvami. Velení NATO považuje rok 2029 za mezník. Do té doby mají spojenci vytvořit věrohodné konvenční odstrašení proti Rusku. Obávají se však, že Moskva může vyzkoušet soudržnost aliance dřív.

Evropští lídři proto potřebují rychle najít peníze na podporu Ukrajiny. Zároveň musí budovat vlastní obranu. Často přitom budou nahrazovat americké technologie. To všechno se děje v situaci, kdy jsou rozpočty napjaté a dluhy vysoké.

Současně musí přesvědčit voliče, že obrana Ukrajiny stojí za cenu. Musí také vysvětlit, že proti militarizovanému a imperialistickému Rusku pomůže jen vyšší obranné financování a větší armády. V některých zemích to znamená i nové formy branné povinnosti.

A k tomu přibývá další tlak. Evropa čelí vzestupu populistické nacionalistické krajní pravice. Trumpova nová bezpečnostní strategie navíc otevřeně říká, že ji chce v Evropě podporovat.

Dokument, silně ideologický, obviňuje hlavní evropské vlády, že podkopávají demokracii a dopouštějí se „civilizačního vymazání“. Administrativa podle něj chce „pěstovat odpor“ v Evropě. Opírat se má o politické spojence napříč kontinentem. Zmiňuje se Národní sdružení ve Francii, Reform UK i Alternativa pro Německo.

Trumpův vlastní tón vůči Evropanům vyzněl ostře v rozhovoru pro Politico zveřejněném v úterý. Některé lídry nazval „opravdu hloupými“. Tvrdil také, že kvůli migraci „mnohé z těch zemí už brzy nebudou životaschopnými státy“.

Summit EU a boj o peníze pro Kyjev

Klíčový okamžik přijde příští týden na závěrečném summitu lídrů Evropské unie. Tam musí rozhodnout, jak získat zhruba 200 miliard dolarů na financování Ukrajiny na další dva roky. Bez toho Kyjev nemusí udržet odpor.

Spor se vede i o to, zda a jak použít asi 210 miliard eur zmrazených ruských aktiv v Evropě. Většinu drží belgická společnost. Belgická vláda váhá. Čelí ruským výhrůžkám. Američtí činitelé Belgii navíc povzbuzují, aby odolala. Washington totiž počítá s návratem aktiv jako s částí navrhovaného urovnání.

Ministři financí i Evropská centrální banka upozorňují na rizika. Obávají se o důvěryhodnost Evropy a eura jako bezpečného útočiště pro kapitál. Kancléř Merz i francouzský prezident Emmanuel Macron na Belgii tlačí. Tvrdí, že jiné země Belgii poskytnou politické krytí.

„Je to okamžik pravdy pro Evropu,“ řekl Röttgen. „Technokratům se to nelíbí, a mají k tomu dobré důvody. Tohle je ale chvíle politické vůle zůstat relevantní, ne právních jemností. Když selžeme, uděláme ze sebe bezvýznamný objekt a hračku v rukou druhých.“

Pokud aktiva nepůjdou použít, budou muset velké evropské země, včetně Británie, zvážit jinou cestu. Mohly by se spojit mimo rámec EU a vytvořit půjčku, která Ukrajinu ufinancuje. Takové řešení by stálo hodně peněz a politicky by bolelo.

Bez amerického tlaku na Rusko Evropa mír nevymyslí

Evropané slibují podporu Ukrajině. Přesto nemají vlastní plán, jak válku ukončit bez silnějšího amerického ekonomického tlaku na Rusko. Trump se do takového tlaku zatím nehrne.

Ještě důležitější je podoba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. Pevná garance představuje nejlepší motiv, aby Ukrajina přijala ztrátu části území. Podle evropských činitelů však Spojené státy odmítají slíbit detaily. Nechtějí ani jasně podpořit evropské síly, které by záruky případně vynucovaly.

Putin navíc opakovaně odmítl přítomnost jednotek zemí NATO na Ukrajině i po dohodě. Plány „koalice ochotných“ tak působí prázdně.

Evropští lídři se snaží Trumpův tlak na Zelenského zpomalit. Navrhují schůzku Ukrajinců, Evropanů a Američanů. Chtějí společně vytvořit mírový návrh a předložit ho Rusku. Zelenskyj řekl novinářům, že Ukrajina patrně pošle svůj plán Spojeným státům ve středu.

Co Evropa neumí rychle nahradit

Vyšší představitelé NATO se snaží uklidňovat. Trumpova administrativa oznámila stažení 3 000 amerických vojáků z Rumunska. V Evropě však dál zůstává 79 000 Američanů. Je to víc než celá britská armáda.

Zároveň i oni přiznávají limity. Evropané těžko nahradí klíčové americké schopnosti. Jde o satelitní zpravodajství, protivzdušnou obranu, střely dlouhého doletu a systémy velení. A už vůbec to nezvládnou do roku 2029. Právě tento rok evropské armády berou jako hranici pro odstrašení Ruska, které získalo bojovou zkušenost na Ukrajině.

Evropa se musí připravit na možnost, že bude muset bojovat sama. Trump se totiž může rozhodnout, že ji nepodpoří, řekl jeden vysoce postavený evropský činitel.

Ukrajina představuje evropskou obrannou linii proti Rusku. Evropa ale často nedotáhne, co to znamená a kolik to stojí, říká Anna Wieslanderová, šéfka sekce pro severní Evropu v Atlantic Council. „Ruská aktiva jsou pro Ukrajinu naprosto nutná. Udrží ji v boji a změní ruské kalkulace. Musíme přijmout vyšší rizika, nebo později zaplatíme vyšší cenu,“ uvedla.