Čína, Evropa a Japonsko: spor o Tchaj-wan nabírá na síle

Čínský tlak na Evropu kvůli Japonsku rychle sílí. Peking oslovuje Londýn i Paříž a připomíná společné vítězství nad císařským Japonskem ve 2. světové válce. Cíl je jasný: získat evropskou podporu proti současné japonské rétorice o Tchaj-wanu.

Peking stupňuje kampaň vůči Tokiu

Čína rozšířila tlak kvůli podpoře Tchaj-wanu. Míří na prezidenta USA, OSN i klíčové evropské vlády. Šéf diplomacie Wang I při jednáních s Brity a Francouzi vyzval k postoji proti Tokiu, s odkazem na válečnou historii.

Spouštěč: slova nové japonské premiérky

Premiérka Sanae Takačiová 7. listopadu uvedla, že blokáda či zásah proti Tchaj-wanu by mohl být „situací ohrožující přežití“ Japonska. To naznačuje možnost vojenské reakce. Výrok jen výjimečně nahlas formuloval dlouhodobou linii.

Reakce Číny: červené linie a restrikce

Peking obvinil premiérku z překročení „červené linie“ a žádal stažení slov. Současně varoval turisty, zrušil lety a zakázal dovoz japonských mořských plodů. V Číně rušili i vystoupení japonských umělců, někdy přímo během koncertu.

Tah na OSN i Bílý dům

Čína poslala dopis šéfovi OSN s tvrzením o porušení mezinárodního práva. Si Ťin-pching volal prezidentu USA a připomněl, že obě země „stály bok po boku“ proti fašismu. Apeloval na společný postup proti Japonsku.

Cíl: izolovat Tokio a držet „jednu Čínu“

Peking chce zabránit odklonu klíčových států od „politiky jedné Číny“. Zároveň dál tlačí na Tchaj-wan a jeho prezidenta Laje Čching-teho. Analytici dodávají, že nejednoznačné signály z Washingtonu znejišťují regionální spojence.

Londýn a Paříž: uznat Peking, odmítnout sílu

Wang I vyzval Británii a Francii k respektu „jedné Číny“. Obě země však drží nuance: diplomacii vedou s Pekingem, ale podporují status quo. Zároveň odmítají použití síly v Tchajwanské úžině.

Argument 2. světové války

Wang i u Evropanů připomněl „ochranu výsledků“ války. Prohlásil, že výroky japonské premiérky „otáčejí kolo dějin zpět“ a porušují suverenitu Číny. Výzva přišla před Macronovou návštěvou Číny.

Evropa sbližuje kontakty s Tchaj-wanem

Peking frustruje rostoucí evropská angažovanost. Německý ministr po kritice chování Číny cestu do Pekingu zrušil. Viceprezidentka Tchaj-wanu promluvila v Evropském parlamentu a exprezidentka Cchaj Jing-wen v Berlíně.

Varování Pekingu a vzkaz Evropě

Čína vzkazuje: „Nekročte přes červené linie jako Japonsko.“ Analytici ale míní, že kampaň Evropu nepřesvědčí. Vztahy zatěžují kontroly vývozu vzácných zemin a podpora ruské války na Ukrajině.

Riziko přestřelení

Šen Ting-li varuje, že Čína může tlačit moc. Pro USA i Evropu je nepřijatelné, aby Tchaj-wan padl pod kontrolu Pekingu. Přesvědčovat Západ, aby se postavil za Čínu proti Japonsku, označil za „pošetilé“. „Tchaj-wan je vnitřní věc Číny,“ dodal. „Jak ji internacionalizovat?“

Tchaj-wan: Republika Čína a historická kontinuita

Tchaj-wan nese oficiální název Republika Čína (ROC), tedy stát založený v roce 1912 po pádu dynastie Čching. Republika Čína byla původním čínským státem, který vládl pevnině až do roku 1949. Po občanské válce se vláda ROC stáhla na ostrov Tchaj-wan, zachovala ústavu z roku 1947, instituce i symboly a nadále trvá na právní kontinuitě státu. ROC zastupovala Čínu v OSN až do roku 1971, kdy bylo křeslo převedeno na Čínskou lidovou republiku (PRC). Většina zemí dnes diplomaticky uznává PRC, přesto Tchaj-pej zdůrazňuje, že Republika Čína je historicky původní čínský stát, zatímco spor o reprezentaci a status Tchaj-wanu zůstává klíčovým jádrem současného napětí.