Česko zrychluje, Maďarsko přešlapuje: nový „CEE Macro Update“ ukazuje rozcházející se výkonnost regionu

Délka článku: 5 minutes

Česko Maďarsko růst: Česká ekonomika nabírá dech. Maďarská se naopak trápí. Německo zůstává klíčovou, ale stagnující kotvou pro oba trhy. To vyplývá z analýzy CEE Macro Update: Divergent growth paths of Czechia and Hungary od Erste Group Research. Zpráva rozebírá růst, inflaci, měnovou politiku a nákladové tlaky v regionu.

Dva příběhy jedné části Evropy

Autoři popisují „rozcházející se trajektorie“ Česka a Maďarska od roku 2022. České HDP se od roku 2024 postupně zvedá. Ve 3Q 2025 běží meziročně nad dvěma procenty. Maďarský růst se drží kolem nuly. Zlom v české dynamice přinesla kombinace odeznívající inflace, uvolňování měnové politiky a oživující domácí poptávky. Maďarsko brzdí přetrvávající cenové tlaky a slabší přenos měnové politiky.

K rozdílům přispívá průmysl. V Česku se po pandemii znovu projevuje vazba na západoevropské cykly, zejména německé. Česko se ale posouvá k vyšší přidané hodnotě a investicím do kapacit. V Maďarsku zůstává citlivost na německou poptávku vysoká. V posledních čtvrtletích se však neprojevila jasná růstová dividenda. Analytici upozorňují, že stagnace Německa je společným jmenovatelem. Česko ji v posledním roce zvládá lépe.

Inflace: český návrat k cíli vs. maďarské přetrvávající tlaky

Zpráva ukazuje dva inflační profily. V Česku vrchol přišel v roce 2022. Do roku 2024 se inflace vrátila k dvouprocentnímu cíli. V Maďarsku ceny vyvrcholily později, v roce 2023. Tlak tam přetrvává i v roce 2025. To ovlivňuje tempo uvolňování měnové politiky. ČNB kulminovala se základní sazbou na 7 %. V Maďarsku se efektivní jednodenní depo sazba dotkla 18 %. Normalizace tam je tedy delší a opatrnější.

Snížení inflace v Česku zlepšilo reálné příjmy domácností. Stabilizovalo očekávání a podpořilo spotřebu. Maďarské prostředí s vyšší a proměnlivou inflací drží reálné sazby výš. To tlumí chuť utrácet i investovat. Tyto rozdíly vysvětlují část rozdílu v růstu.

Přenos měnové politiky: subvence vs. tvrdá brzda

Erste zdůrazňuje, že záleží nejen na výši sazeb, ale i na jejich přenosu. V Maďarsku dotované úvěrové programy pro domácnosti a firmy tlumí přenos centrální banky. Výsledkem je mix formálně vysokých sazeb a měkčích finančních podmínek v určitých segmentech. To ztěžuje zkrocení inflace a koordinaci politik. V Česku přenos sazeb fungoval tvrději. Do hry ale vstupuje rostoucí využití cizoměnového financování v exportních sektorech.

Energie, regulace a průmysl: kde zdražilo nejvíc

Energie hrály zásadní roli v nákladech. Mezi lety 2015–2025 vzrostly konečné platby za elektřinu nejvíce v Česku. Důvodem byl ústup mimořádných podpor po energetické krizi a růst regulované složky ceny. Maďarsko drželo účty administrativně nízko více než dekádu. Úpravy v roce 2022 se týkaly spíše plynu. Nová maďarská vláda avizuje podporu levnější elektřiny pro domácnosti i podniky. Otázkou zůstává fiskální udržitelnost těchto kroků.

Průmyslová závislost na Německu přetrvává, ale s nuancemi. Před pandemií klesala korelace českého průmyslu s německým. Maďarská vazba se v poslední době zvýraznila. V prostředí slabého Německa to působí jako brzda pro oba. Česko ale těží z restrukturalizace a investic do kvalifikovanější výroby.

Co to znamená pro politiku, trhy a investory

Česko – Rychlejší dezinflace dává ČNB prostor k opatrnému uvolňování bez rizika de-anchoringu očekávání. – Reálné mzdy rostou, spotřeba se zvyšuje a investice se probouzejí. – Krátký konec výnosové křivky může dále klesat; trh sleduje Německo a lokální rozpočtové parametry.

Maďarsko – Protrahovaná inflace drží centrální banku déle u brzdy. – Návrat do nízké inflace nemusí stačit, pokud přetrvá expanzivní fiskál nebo cílené úvěrové subvence. – Oživení bude křehké a více závislé na zlepšení v Německu. Forint a globální finanční podmínky zůstanou klíčové.

Sociální a politické nuance

Domácnosti v regionu stále pociťují inflační dopady a tlak na životní náklady. Rychlý návrat inflace k cíli v Česku zlepšil spotřebitelskou náladu. Maďarská kombinace cenových kontrol a dotací krátkodobě tlumí šoky. Dlouhodobě ale prodlužuje bolest a zvyšuje nároky na veřejné finance.

Rizika na obzoru

Německo: delší stagnace by prodloužila pokles objednávek, zejména v automotive a strojírenství. Energie: návrat volatility na evropských trzích by v Česku rychleji proměnil regulované ceny. V Maďarsku by zase narazil na fiskální polštář nutný k udržení nízkých účtů. Měnové přenosové kanály: maďarské dotované úvěry zůstávají dvojsečnou zbraní. V Česku lze očekávat další nárůst eurového financování exportérů, což změní citlivost na kroky ECB a kurzové riziko.

Závěr: stejná mapa, jiné cesty

Region zůstává propojený. Všichni čelí drahým létům, slabému Německu a tlaku na produktivitu. Data potvrzují, že Česko a Maďarsko od roku 2022 kráčejí různými cestami. V Česku fungovalo tvrdé utažení měnové politiky a rychlá dezinflace. Výsledkem je návrat růstu. Maďarsko doplácí na opožděný inflační vrchol a oslabený přenos politiky. Růst tam vyžaduje delší léčbu.

Pro investory to znamená rozdílné strategie. V Česku stavět na domácí poptávce a levnějším financování. V Maďarsku počítat s opatrností, vyšší citlivostí na kurz a vlivem administrativních zásahů.

Bez oživení Německa zůstane i nejlepší domácí politika jen polovinou příběhu. Právě na tento externí motor se upne pozornost trhů i hospodářských politik v Praze a Budapešti.