Délka článku: 5 minutes
Americká rozvědka o Putinových cílech naznačuje, že Moskva podle interních zpráv nemění své ambice vůči Ukrajině ani přes pokračující mírové rozhovory. Zpravodajské informace mají dál varovat, že Kreml usiluje o širší kontrolu a počítá s dlouhodobým tlakem na Kyjev i Evropu. To vytváří ostrý kontrast k veřejným prohlášením, která konflikt rámují jako blížící se dohodu.
Americké zpravodajské informace dál varují, že ruský prezident Vladimir Putin chce ovládnout celou Ukrajinu. Podle šesti zdrojů obeznámených s americkými zprávami zároveň usiluje o obnovu vlivu v částech Evropy, které kdysi patřily k sovětskému impériu. Vyjednavači mezitím hledají konec války formou dohody, která by Rusku přiznala výrazně menší územní zisky.
Tyto zpravodajské závěry vykreslují mnohem tvrdší obraz než veřejná tvrzení prezidenta Donalda Trumpa a jeho týmu. Ti opakovaně říkají, že Putin chce konflikt ukončit. Jeden ze zdrojů uvedl, že nejnovější z příslušných zpráv pochází z konce září.
Rozpor s ruskými prohlášeními i s linií Bílého domu
Zjištění rozvědky popírají i Putinovo tvrzení, že nepředstavuje hrozbu pro Evropu. Podle citovaných zdrojů drží Washington stejnou analytickou linii od chvíle, kdy Putin v roce 2022 spustil plnohodnotnou invazi. Závěry navíc z velké části odpovídají tomu, co dlouhodobě říkají evropští lídři a jejich zpravodajské služby: Kreml se nevzdává ambice podřídit si Ukrajinu a získat zpět vliv v zemích někdejšího sovětského bloku, včetně států NATO.
„Zpravodajské informace vždy ukazovaly, že Putin chce víc,“ řekl agentuře Reuters Mike Quigley, demokratický člen výboru pro zpravodajské služby Sněmovny reprezentantů. „Evropané jsou o tom přesvědčení. Poláci jsou o tom naprosto přesvědčení. Pobaltské státy si myslí, že budou na řadě jako první.“
Území pod ruskou kontrolou a tlak na Kyjev
Rusko dnes ovládá přibližně 20 % území Ukrajiny. Patří sem většina Luhanské a Doněcké oblasti, tedy průmyslové jádro Donbasu. Dále drží části Záporožské a Chersonské oblasti a také Krym, strategický poloostrov v Černém moři.
Putin prohlašuje Krym i všechny čtyři zmíněné oblasti za ruské území. Podle dvou zdrojů obeznámených s jednáním tlačí Trump na Kyjev, aby v rámci navrhované mírové dohody stáhl ukrajinské síly i z malé části Doněcké oblasti, kterou Ukrajina stále kontroluje. Prezident Volodymyr Zelenskyj i většina Ukrajinců takový krok odmítají.
Představitel Bílého domu bez reakce na zpravodajské zprávy uvedl, že „tým prezidenta udělal obrovský pokrok směrem k ukončení války“ a že Trump říká, že mírová dohoda „je blíž než kdy dřív“.
Úřad ředitelky Národního zpravodajství (ODNI), CIA ani ruské velvyslanectví bezprostředně neodpověděly na žádosti o komentář.
Jednání o „20 bodech“: Miami, Berlín a další kolo rozhovorů
Trumpovi vyjednavači, jeho zeť Jared Kushner a realitní magnát Steve Witkoff, už několik týdnů vedou rozhovory o dvacetibodovém mírovém plánu. Do kontaktu vstupují ukrajinští, ruští i evropští představitelé. Americká strana tvrdí, že se věci posouvají, ale na tématu území zůstávají zásadní rozdíly.
Podle představitele Bílého domu se Kushner a Witkoff v pátek setkali v Miami s ukrajinskými vyjednavači. O víkendu měli jednat i s ruskými zástupci.
V pondělí dosáhli američtí, ukrajinští a evropští vyjednavači v Berlíně široké shody. Čtyři evropští diplomaté a dva zdroje obeznámené s jednáním popsali výsledný rámec jako robustní bezpečnostní záruky, které nese americkou podporu a mají Ukrajinu chránit před budoucí ruskou agresí.
Bezpečnostní záruky: evropská síla a americká podpora
Jeden zdroj a jeden diplomat uvedli, že záruky mají stát na tom, že Zelenskyj přistoupí na územní ústupky Rusku. Jiní diplomaté to zpochybnili. Podle nich záruky na územních ústupcích přímo nestojí a vyjednavači dál zvažují alternativy, protože Zelenskyj postoupení území vylučuje.
Podle diplomatů by se po podpisu mírové dohody rozmístila převážně evropská bezpečnostní síla. Působila by v sousedních zemích a také na Ukrajině mimo frontovou linii. Jejím úkolem by bylo pomoci odrazit případný další ruský útok.
Zdroj uvedl, že plán počítá se zastropováním ukrajinské armády na 800 000 vojáků. Několik diplomatů doplnilo, že Rusko požaduje nižší limit a Američané o takové možnosti připouštějí debatu. Spojené státy by zároveň poskytly zpravodajskou a další podporu. Balík by měl projít ratifikací v Senátu USA. Dva zdroje obeznámené s rozhovory dodaly, že washingtonský návrh zahrnuje i americky podpořené letecké hlídky nad Ukrajinou.
Zelenskyj ve čtvrtek reagoval opatrně. „Mám otázku, na kterou pořád nedostávám odpověď: Co přesně tyto bezpečnostní záruky udělají?“ řekl.
Zůstává také velmi nejisté, zda Putin na takové záruky přistoupí. Opakovaně odmítá nasazení zahraničních jednotek na Ukrajině.
Putin neustupuje: mír nabízí, podmínky nemění
Putin v pátek nenabídl žádné ústupky. Na výroční tiskové konferenci nicméně řekl, že je připravený mluvit o míru. Zároveň trval na splnění svých podmínek a argumentoval postupem svých sil, které podle něj letos získaly 6 000 km².
Není jasné, jak američtí představitelé na Putinovy požadavky reagují. Witkoff už dříve naznačil, že Rusko má právo nárokovat si čtyři oblasti a Krym. Někteří činitelé Trumpovy administrativy podle zdrojů připouštějí, že Putin možná nebude ochotný přijmout méně než původní cíl, tedy podrobit si Ukrajinu.
„Nevím, jestli Putin chce dohodu, nebo chce vzít celou zemi. To jsou věci, které říkal veřejně,“ uvedl v pátek ministr zahraničí Marco Rubio na tiskové konferenci. „Víme, čeho chtěli dosáhnout na začátku války. Těch cílů nedosáhli.“