Zachránit Amazonii a těžit ropu? Brazílie tvrdí, že zvládne obojí

Brazílie, která tento měsíc hostí 30. konferenci OSN o změně klimatu, chce světu ukázat, že je lídrem v ochraně planety. Její skutečný krok ale vypráví složitější příběh.

Když se prezident Luiz Inácio Lula da Silva vrátil k moci, stanovil si ambiciózní cíl: obnovit pověst Brazílie jako tahouna klimatické politiky.

Sliboval snížení emisí skleníkových plynů, větší finanční podporu pro boj s klimatickou krizí a zastavení masivního ničení amazonského pralesa – podobně jako během svých prvních dvou funkčních období.

Pořádání letošního klimatického summitu OSN, poprvé přímo v Amazonii, mělo být symbolickým triumfem. Příležitostí ukázat, že Brazílie je zpět jako hlasitý obhájce klimatu na mezinárodní scéně.

O tři roky později však Lula přijíždí na klíčová jednání s mnohem rozpornější vizitkou.

Za jeho vlády se podařilo výrazně omezit odlesňování v Amazonii, která hraje zásadní roli při pohlcování skleníkových plynů. Zároveň ale vláda popudila klimatické aktivisty snahou změkčit environmentální pravidla a tím, že jen pár týdnů před summitem povolila první průzkum ropy u ústí Amazonky.

„Do světa to vysílá opravdu špatný signál,“ kritizuje Marcio Astrini, výkonný tajemník klimatické koalice Climate Observatory. „Je těžké si představit horší načasování.“

Lula rozhodnutí hájí s tím, že příjmy z ropy pomohou financovat přechod k čistějším zdrojům energie.

Kontroverze ale ohrožuje obraz Brazílie v zahraničí a může oslabit její vyjednávací váhu na jednáních COP30 v době, kdy se státy přou o odklon od fosilních paliv.

Zároveň odhaluje zásadní dilema, které řeší Lula i další světoví lídři: jak sladit klimatické ambice s ekonomickými a politickými tlaky doma?

Plány těžit ropu v mořské oblasti u ústí Amazonky ležely roky u ledu, zablokované studiemi dopadů a odporem ekologů. Ti varovali, že případné úniky ropy mohou dlouhodobě poškodit jeden z nejcennějších ekosystémů planety.

Minulý měsíc ale brazilský úřad pro životní prostředí udělil státní ropné společnosti povolení k průzkumu ložisek téměř 3 km pod mořským dnem, právě v oblasti, kde se Amazonka vlévá do Atlantiku.

Ekologické organizace obvinily vládu z klimatického pokrytectví. Kabinet to odmítá.

Ministryně životního prostředí Marina Silva vysvětlila, že povolení se týká pouze průzkumu, nikoli okamžité těžby, a případná exploatace by byla otázkou let. Tvrdí, že postup je „zcela slučitelný“ s plánem Brazílie postupně ukončit spalování fosilních paliv – procesem, který potrvá desetiletí.

„Je to rozpor, o tom není pochyb,“ přiznává Silva. Dodává ale, že podobnou dvojkolejnost vidíme i v jiných zemích. „Ten rozpor je globální.“

Lula sám dlouhodobě podporuje ropné projekty v Amazonii. Tvrdí, že svět bude ropu ještě řadu let potřebovat, a prezentuje těžbu jako šanci na pracovní místa a rozvoj chudého severu země.

„Dokud po ní bude svět volat, Brazílie se nezřekne bohatství, které může zlepšit život našich lidí,“ prohlásil.

Ochrana amazonské pánve – zhruba dvě třetiny leží v Brazílii – je přitom klíčová pro zpomalení klimatické změny. Prales pohlcuje a ukládá obrovské množství oxidu uhličitého v biomase i půdě.

Vědci se shodují, že průměrná globální teplota by neměla překročit hranici 2 °C nad úrovní před průmyslovou revolucí. Její překročení výrazně zvyšuje riziko extrémních veder, bouří, požárů a sucha. Loni, v dosud nejteplejším roce v historii měření, už oteplení dosáhlo asi 1,5 °C.

V posledních desetiletích byly rozsáhlé části Amazonie vypáleny a vykáceny kvůli chovu dobytka a pěstování sóji. Vědci varují, že se prales blíží bodu zlomu, kdy by se mohl proměnit v savanu a uvolnit obrovské množství uhlíku.

Za vlády krajně pravicového exprezidenta Jaira Bolsonara, který prosazoval otevírání Amazonie byznysu, deforestace vystřelila na nejvyšší úroveň za 15 let a některé oblasti začaly vypouštět víc emisí, než pohlcují.

Lula, který v roce 2023 těsně porazil Bolsonara, postavil návrat do úřadu na slibu tyto škody napravit a obnovit obraz Brazílie jako „strážce planety“.

„Brazílie je zpátky,“ prohlásil na klimatickém summitu OSN v Egyptě v roce 2022, krátce po vítězství ve volbách.

Na svou reputaci měl čím navázat. V letech 2003–2010 jeho vláda kombinací represí vůči nelegálním těžařům a pobídek pro komunity chránící les snížila deforestaci o 80 % a Brazílie se stala symbolem úspěšné environmentální politiky.

A v mnoha ohledech Lula slíbený obrat skutečně přinesl.

Po návratu do úřadu začal rychle rozšiřovat území se zvláštní ochranou v Amazonii, proces zablokovaný za Bolsonara. Posílil úřady proti environmentální kriminalitě, které jeho předchůdce personálně i finančně vyprázdnil.

Podle údajů brazilské vesmírné agentury klesla mezi lety 2022 a 2025 deforestace v Amazonii o 50 % na nejnižší úroveň za 11 let. Emise skleníkových plynů se v roce 2024 snížily oproti předchozímu roku o 12 %.

Současně ale Lula naráží na odpor v Kongresu. Poslanci oslabili ochranu území původních obyvatel a zjednodušili schvalování infrastrukturních projektů. Část norem prezident vetoval, analytici však očekávají, že pravicový blok kolem Bolsonara se pokusí jeho veto přehlasovat.

A ekologové varují, že průzkum ropy u Amazonky může být prvním krokem k mnohem rozsáhlejší těžbě s dalekosáhlými důsledky.

Vláda už vydražila práva k průzkumu ve více než dvou desítkách dalších oblastí ve stejné mořské zóně a zvažuje nabídnout přes sto dalších.

„Je to riskantní cesta,“ říká Astrini z Climate Observatory. „A Brazílie bude muset světu vysvětlit, proč po ní jde.“