Trump zvažuje možnosti útoku na Venezuelu. Ve hře jsou kartely, ropa i svržení Madura

Délka článku: 8 minutes

Trumpova administrativa si připravila škálu variant pro vojenský zásah ve Venezuele – od úderů na jednotky chránící prezidenta Nicoláse Madura až po snahu převzít kontrolu nad ropnými poli. Uvedlo to několik amerických představitelů s tím, že prezident Donald Trump zatím konečné rozhodnutí neučinil.

Trump se podle nich zdráhá schválit operace, které by mohly ohrozit životy amerických vojáků nebo skončit ponižujícím neúspěchem. Významná část jeho nejbližších poradců však tlačí na nejtvrdší postup: na pokus Madura sesadit.

Na otázku CBS News, zda Spojené státy míří k válce s Venezuelou, Trump v neděli odpověděl: „Pochybuju. Nemyslím si to, ale chovají se k nám velmi špatně, nejen pokud jde o drogy.“ Zopakoval i nepodložené tvrzení, že Maduro otevřel věznice a psychiatrické ústavy a poslal členy gangu Tren de Aragua do USA – obvinění, které používá už od své loňské volební kampaně.

Na dotaz, zda jsou Madurovy dny v prezidentském úřadu sečteny, dodal: „Myslím, že ano.“

Největšími zastánci razantního postupu jsou ministr zahraničí Marco Rubio, který zároveň zastává funkci poradce pro národní bezpečnost, a Stephen Miller, Trumpův zástupce náčelníka štábu a poradce pro vnitřní bezpečnost. Podle několika amerických představitelů v soukromí říkají, že Maduro musí být donucen k odchodu.

Trump podle spolupracovníků opakovaně vyjadřuje obavy z toho, že by operace mohla selhat. Nespěchá s rozhodnutím a často se ptá, co z toho mohou Spojené státy mít – zejména pokud jde o možný přístup k venezuelské ropě.

„Prezident Trump dal Madurovi jasně najevo: Přestaňte posílat do naší země drogy a zločince,“ uvedla v prohlášení mluvčí Bílého domu Anna Kelly. „Prezident je rozhodnut dál zasahovat proti narkoteroristům. Všechno ostatní jsou spekulace.“

Trump zřejmě nebude muset rozhodnout dříve, než do Karibiku dorazí největší a nejnovější americká letadlová loď Gerald R. Ford, což se očekává v polovině měsíce. Loď nese asi 5 000 námořníků a více než 75 bojových, průzkumných a podpůrných letounů včetně stíhaček F/A-18.

Od konce srpna dochází v regionu k viditelnému posilování amerických sil. Ještě před příjezdem Fordu se v Karibiku nachází kolem 10 000 amerických vojáků, zhruba polovina na válečných lodích, druhá na základnách v Portoriku.

Pentagon v posledních týdnech vyslal také bombardéry B-52 a B-1 z Louisiany a Texasu k letům u venezuelského pobřeží jako demonstraci síly. B-52 mohou nést desítky přesně naváděných bomb, B-1 až 75 000 liber munice – největší nekonvenční náklad v arzenálu amerického letectva.

Elitní 160. pluk speciálního leteckého velení armády USA, známý z operací v Afghánistánu, Iráku a Sýrii, navíc uskutečnil cvičení u venezuelského pobřeží, která Pentagon označil za „výcvik“.

Míra veřejně viditelného zbrojení naznačuje, že smyslem je i psychologický nátlak na Madura. Sám Trump otevřeně mluví o svém rozhodnutí vydat pověření („finding“), které umožňuje CIA provádět tajné operace na venezuelském území – krok, o kterém prezidenti zpravidla dopředu nemluví.

Pokud by se Trump rozhodl k vojenské akci, neslo by to značné vojenské, právní i politické riziko. Na rozdíl od bombardování tří íránských jaderných objektů v červnu by šlo o pokus svrhnout cizí vládu.

Ani v případě úspěchu neexistuje jistota, že by nová vláda byla stabilní a vstřícnější k USA. Podle spolupracovníků se dosud věnovalo výrazně víc plánování vojenské operace než úvahám, jak postupovat po případném pádu Madurova režimu.

Před vojenským zásahem varují i někteří Trumpovi věrní spojenci, kteří mu připomínají, že byl zvolen s příslibem ukončit „nekonečné války“, nikoli rozpoutávat nové.

Třífázový vojenský scénář

Trumpovo pověření pro CIA otevírá prostor široké škále aktivit – od informačních operací a podpory opozice až po sabotáže režimu nebo pokus Madura zajmout. Podle bezpečnostních činitelů ale platí, že kdyby samotné tajné operace stačily k jeho odstranění, Maduro by už dávno nevládl. Proto Bílý dům zvažuje přímý vojenský zásah, a to ve třech hlavních variantách:

První možností jsou letecké údery na vojenská zařízení, včetně těch podezřelých z účasti na drogovém pašování, s cílem zlomit podporu armády Madurovi. Pokud by se Maduro cítil nechráněný, mohl by uprchnout nebo se při přesunech v zemi stát zranitelnějším cílem. Kritici varují, že útoky mohou naopak režim semknout.

Druhá varianta počítá s nasazením speciálních jednotek, například Delta Force nebo SEAL Team 6, s cílem Madura dopadnout, nebo dokonce zabít. Administrativa by se přitom snažila obejít zákaz atentátů na zahraniční vůdce tvrzením, že Maduro je v první řadě vůdcem narkoteroristické organizace – podobně jako u náletů na lodě podezřelé z pašování drog.

Na Madurovo dopadení či odsouzení vypsalo ministerstvo zahraničí odměnu 50 milionů dolarů, dvojnásobek částky z konce Bidenovy vlády. Trumpův tým zároveň tvrdí, že Maduro není legitimní hlavou státu, protože potlačil opozici a zmanipuloval volby. Bidenova administrativa ho po loňských volbách odmítla uznat.

Třetí možností je výrazně složitější operace, při níž by americké protiteroristické jednotky obsadily vybraná letiště a část venezuelských ropných polí a infrastruktury.

Druhá a třetí varianta nesou vysoké riziko pro americké jednotky i civilisty, zvlášť v hustě obydlených oblastech, jako je Caracas.

Trump se dosud staví skepticky k operacím, při nichž by američtí vojáci čelili přímému ohrožení. Proto mnoho aktuálně rozpracovaných plánů počítá s námořními drony a zbraněmi dlouhého doletu – možnostmi, které by byly použitelné po připlutí Fordu a dalších lodí.

Ropné dilema

Venezuela má největší prokázané zásoby ropy na světě – téma, které Trumpa velmi zajímá. V Bílém domě se však vedou spory, zda venezuelskou ropu omezit, nebo naopak udržet obchod a zachovat si vliv pro případ změny režimu.

Trump na jednu stranu zdvojnásobil odměnu na Madurovo dopadení a označil ho za narkoteroristu, na druhou stranu nejprve zrušil a pak obnovil licenci pro společnost Chevron, která ve Venezuele stále působí a hraje klíčovou roli v tamní ekonomice.

Původní licence byla v březnu zrušena pod tlakem Rubia, což vedlo k pádu exportu do USA. Nové povolení – jehož detaily jsou utajené – má bránit přímému toku tvrdé měny do venezuelského finančního systému, ale Chevronovy aktivity nadále poskytují Madurovu režimu určitý ekonomický kyslík.

Chevron patří k málu amerických firem, které v zemi zůstaly poté, co byly majetky jiných společností zestátněny nebo převedeny na státní podniky. Je zároveň jednou z mála firem, které dokážou vyjít jak s Trumpem, tak s Madurem – ten prohlásil, že „chce Chevron ve Venezuele dalších sto let“. Firma si v USA najala jako lobbistu významného Trumpova dárce.

Maduro se v posledních měsících pokusil získat Trumpovu přízeň nabídkou rozsáhlých koncesí: přednostní podíl amerických firem na venezuelské ropě a nerostném bohatství, otevření projektů těžby ropy a zlata a omezení kontraktů s Čínou, Íránem a Ruskem. Trump tuto nabídku na začátku října odmítl a vojenské přípravy poté zrychlily.

V případě pádu Madurova režimu a nástupu prozápadní vlády by právě Chevron byl v nejlepší pozici těžit z očekávaného přílivu investic do venezuelských ropných polí – představa, která Trumpa fascinuje podobně jako jeho dřívější úvahy o „zajištění“ ropných polí v Sýrii.

Hledání právního krytí

Zatímco poradci tlačí na nejtvrdší postup, právníci ministerstva spravedlnosti hledají oporu pro co nejširší spektrum plánovaných operací.

Bílý dům požaduje aktualizovanou právní analýzu, a právníci nedávno sdělili Kongresu, že prezident nepotřeboval souhlas zákonodárců pro smrtící útoky na lodě s údajným napojením na pašeráky drog. Šéf právního odboru T. Elliot Gaiser argumentoval, že tyto akce nedosáhly úrovně „válečných operací“ ve smyslu rezoluce o válečných pravomocích z roku 1973.

Jako precedent pro cílené zabití hlavy státu se nabízí stanovisko téhož úřadu z prvního Trumpova období, které ospravedlnilo dronový útok na generála Kásima Sulejmáního v roce 2020. Tehdy právníci tvrdili, že šlo o vůdce „aktivně plánujícího útoky na americké cíle“, a proto o legitimní vojenský cíl.

Trumpovi poradci nyní žádají právní analýzu, která by poskytla oporu pro širší vojenské kroky vůči Venezuele – včetně možnosti cílit přímo na Madura, aniž by Bílý dům potřeboval formální souhlas Kongresu s použitím síly, natož vyhlášení války.

Očekává se, že ministerstvo spravedlnosti bude argumentovat tím, že Maduro a jeho bezpečnostní elita jsou klíčovými postavami Kartelu sluncí (Cartel de los Soles), označovaného administrativou za narkoteroristickou organizaci. To by mělo Madura činit „legitimním cílem“ i přes dlouhodobé americké zásady odmítající atentáty na představitele cizích států.

Ministerstvo spravedlnosti odmítlo věc komentovat. Kritici ale varují, že by šlo o další pokus ohnout právní normy: už teď probíhá cílené zabíjení údajných pašeráků drog, kteří byli ještě nedávno zatýkáni a souzeni, nikoli likvidováni drony. Jakýkoli krok k odstranění Madura tak vystaví administrativu ostrému zkoumání, zda své kroky nelegitimně odůvodňuje směsí argumentů – od boje proti drogám, přes zájem o ropu až po tvrzení o vězních posílaných do USA.

Trump mezitím vysílá rozporuplné signály. V posledních týdnech mluvil o rozšíření útoků na rychlé čluny v Karibiku a východním Pacifiku, které si již vyžádaly nejméně 67 obětí, i na pozemní cíle. K takové eskalaci však zatím nedošlo.