TOP 09 má nového předsedu: Matěj Ondřej Havel a boj o přežití liberálně konzervativního projektu

Délka článku: 7 minutes

8. listopadu 2025 skončila jedna etapa TOP 09 a začala druhá. Delegáti 9. celostátního sněmu v pražském hotelu Don Giovanni zvolili novým předsedou strany poslance Matěje Ondřeje Havla, dosavadního místopředsedu a předsedu sněmovního školského výboru. Havel, jediný kandidát na funkci, získal 120 z 171 platných hlasů, tedy něco přes 70 %, a v čele strany vystřídal Markétu Pekarovou Adamovou, která po šesti letech už nekandidovala.

Nové vedení má být odpovědí na dvě zásadní otázky: jak přežít v oslabené a fragmentované demokratické opozici a jak znovu vysvětlit, proč má mít v české politice místo malá, otevřeně proevropská, pravicová strana.

Kdo je Matěj Ondřej Havel

Matěj Ondřej Havel (nar. 1987) patří ke generaci politiků, která do velké politiky vstoupila až po vzniku TOP 09 a pádu „velkých“ polistopadových značek. Do strany vstoupil v roce 2017, vyrostl v regionálních strukturách a stal se předsedou krajské organizace v Královéhradeckém kraji. Profesně je učitel, historik a bývalý ředitel Gymnázia J. K. Tyla v Hradci Králové. Je známý dlouhodobým zapojením do skautingu a důrazem na vzdělávání, občanskou angažovanost a moderní školství.

Ve Sněmovně na sebe upozornil jako předseda školského výboru a jeden z nejviditelnějších politiků vládního bloku v debatách o přijímacích zkouškách, modernizaci výuky i podobě školské novely. Profil „učitele v politice“ mu dodává image člověka, který je méně svázán starými mocenskými strukturami a zároveň mluví jazykem, kterému rozumí studenti, rodiče i učitelé.

Zároveň nejde o zcela neznámou tvář uvnitř strany – jako místopředseda byl součástí vedení už od předchozího sněmu. Volba tedy nepřináší revoluci, spíš kontinuitu s příslibem omlazení.

Jak proběhla volba a co znamená mandát 70 %

To, že Havel neměl protikandidáta, ukazuje na relativně širokou vnitrostranickou shodu – nebo na únavu částí stranické základny z vleklých vnitřních soubojů. Podpora zhruba 70 % delegátů je „slušná, ale ne zbožňující“: dává mu dostatečnou legitimitu, zároveň je tichou připomínkou, že část strany očekává výsledky, ne jen nový marketing.

Spolu s Havlem si TOP 09 zvolila i nové vedení: prvním místopředsedou se stal Jiří Pospíšil, místopředsedy jsou Ondřej Müller, Lukáš Otys, Kateřina Pastorková a Marek Ženíšek. Celé předsednictvo viditelně omládlo, ale doplňují ho zkušené tváře, které mají Havlovi dodat politickou oporu i kontakt na tradiční voliče.

Právě kombinace „nové generace“ a zavedených osobností má být klíčem k tomu, aby strana nepůsobila ani jako nostalgický spolek pamětníků, ani jako nečitelný start-up bez jasné identity.

Havelova vize: „hodnotový maják“ v čase populismu

V prvních projevech po zvolení Havel opakovaně mluví o TOP 09 jako o „pevného hodnotovém majáku“ v bouřlivé době, kdy sílí populismus, relativizace západní orientace Česka i útoky na nezávislá média a instituce. Zdůrazňuje:

• jasně proevropské a prozápadní ukotvení,
• důraz na rozpočtovou odpovědnost a zdravé veřejné finance,
• podporu Ukrajiny jako obranu vlastní bezpečnosti,
• obranu demokratických principů proti autoritářským tendencím,
• dlouhodobou modernizaci školství a investice do vzdělání,
• podporu přijetí eura a lepší komunikaci s podnikatelským prostředím.

Není náhodou, že používá právě jazyk „majáku“ a „služby národu“. TOP 09, která vznikla jako projekt Miroslava Kalouska a Karla Schwarzenberga, dlouhodobě bojuje s nálepkou strany „pro starší městské elity“. Havel se ji snaží překódovat do roviny srozumitelných, ale principielních témat: obrana svobody, ekonomická odpovědnost, kvalitní vzdělání a pevná zahraničněpolitická orientace.

Těžká startovní pozice: malá strana v přestavěné opozici

Havel přebírá stranu v nelehké situaci:

1. Pokles podpory a ztráta mandátů. Po sněmovních volbách TOP 09 oslabila, přišla o část poslaneckých křesel a musí dokazovat, že má smysl vedle větších subjektů, jako je ODS nebo hnutí ANO.
2. Fragmentovaná demokratická scéna. Vstup nových projektů, vnitřní spory v tradičních stranách i vzestup radikálnějších subjektů vytváří prostředí, kde se malá profilovaná strana snadno ztratí.
3. Únava voličů z „vládního establishmentu“. TOP 09 nese část odpovědnosti za nepopulární vládní rozhodnutí minulých let; úkol nového předsedy je vysvětlit, co bylo nutné, co se povedlo – a kde se poučit.
4. Návrat ke kořenům vs. hledání novosti. Část členské základny i veřejnosti volá po dialogu se zakladatelskými tvářemi kolem Miroslava Kalouska, jiní se obávají návratu k obrazu „strany minulosti“. Havel naznačuje, že se komunikaci s Kalouskem nebrání, ale slučování s ODS či rozpuštění v jiném projektu odmítá – TOP 09 má zůstat svébytnou značkou.

Všechny tyto linie se sbíhají do jediné otázky: dokáže Havel přesvědčit voliče, že TOP 09 není jen „další malá pravice“, ale potřebný hlas ve veřejné debatě?

Jak může Havel TOP 09 změnit

1. Silnější důraz na odbornost

Havel staví na tom, že TOP 09 má být stranou odborníků – od veřejných financí přes vzdělávání až po zahraniční politiku. Pokud tento příslib naplní, mohlo by to stranu odlišit od těch, které sází hlavně na marketing a lídry s jednoduchými hesly. Podmínkou je ale schopnost složité věci vysvětlit jednoduše, bez pocitu nadřazenosti.

2. Reálné otevření mladší generaci

TOP 09 se v minulosti ráda prezentovala jako „cool a sexy“ pro mladé, ale tento obraz se postupně vyčerpal. Havel jako učitel a skaut má přirozenou kredibilitu směrem k mladším voličům – pokud jim kromě symboliky nabídne konkrétní témata (dostupné bydlení, kvalita škol, klima, digitální služby státu) a prostor pro participaci v rámci strany, může to být jeho silná karta.

3. Konzistentní proevropská politika

V době, kdy část politické scény lavíruje mezi Bruselem a Budapeští, je jasné proevropské ukotvení TOP 09 potenciální výhodou – pokud nebude působit abstraktně. Havel mluví o přijetí eura, obraně Ukrajiny i lidských práv; úspěch bude záviset na tom, zda to dokáže spojit s každodenní zkušeností lidí: stabilita cen, jistota práva, bezpečnost, šance pro české firmy.

4. Opozice, která jen nekřičí

Jako nový předseda opozice proti vládě vedené hnutím ANO a SPD (a dalším partnerem) Havel slibuje „smysluplnou opozici“: tedy takovou, která kritizuje, ale zároveň předkládá vlastní řešení a brání demokratické instituce před tlakem. V prostředí polarizace může být tento styl buď osvěžující – nebo zaniknout v hluku radikálnějších hlasů. Bude záležet na disciplíně celého týmu.

Výzvy, které rozhodnou

V nejbližších měsících se ukáže, jestli bude Havel jen „organizačním správcem“ stávající značky, nebo skutečným lídrem, který TOP 09 vytáhne z pásma ohrožení. Klíčové budou:

• Průzkumy i reálné volby. Pokud se strana pod jeho vedením nedostane nad komfortní hranici, začne sílit tlak na další změny nebo integraci s jinými subjekty.
• Jasné tváře pro konkrétní témata. TOP 09 potřebuje viditelné nositele agend – školství, ekonomika, právní stát, Evropa – ne jen jednoho předsedu.
• Práce v regionech. Havel sám přišel z regionální politiky. Pokud dokáže rozhýbat místní organizace a přivést nové lidi, může to být skutečný „restart“ zespodu.
• Zvládnutí vztahu k zakladatelům. Přizvat zkušenost bez dojmu, že stranu řídí minulost: citlivý balanc, který bude pod drobnohledem médií i konkurence.

Závěr: nový učitel v čele testu dospělosti

Zvolení Matěje Ondřeje Havla je pokusem dát TOP 09 novou tvář bez popření její DNA. Je to předseda, který mluví o službě, hodnotách, vzdělání a Evropě – a který zároveň přichází v době, kdy část společnosti tíhne k jednoduchým řešením a konfrontační politice.

Pro TOP 09 je to test dospělosti: buď dokáže pod Havlovým vedením potvrdit, že má v české politice jedinečné místo, nebo se stane symbolem ambiciózního, ale nedokončeného projektu.

Jak tento příběh dopadne, rozhodnou nejen sněmy a projevy, ale hlavně trpělivá práce v opozici, schopnost mluvit lidsky o složitých věcech – a ochota voličů dát „hodnotovému majáku“ ještě jednu šanci.