TikTok a optimismus: jak si Rob Jetten získal Nizozemsko

Délka článku: 6 minutes

Vypilované příspěvky na sociálních sítích a posun doprava v otázce migrace pomohly středolevé straně vyhrát minulý týden volby. Teď ale stojí její lídr Rob Jetten před těžší částí: dokáže sestavit vládu?

Rob Jetten dobře ví, že porazit v napínavém a nečekaném souboji krajně pravicového lídra Geerta Wilderse může být nakonec ta jednodušší část.

Teď musí 38letý Jetten zkrotit rozhádané strany a pokusit se vytvořit koalici – a udržet ji pohromadě při řešení výbušných témat, jako je migrace, která pomohla Wildersově straně k moci.

„Ano, populisty lze porazit,“ řekl Jetten v telefonickém rozhovoru v úterý. „Ale pokud to chcete dokázat i v dalších volbách, čeká vás spousta práce.“

Pokud se mu podaří sestavit vládu, velmi pravděpodobně se stane nejmladším a prvním otevřeně gay premiérem v historii Nizozemska.

Těsný volební triumf může otřást zemí, kde se krajní pravice výrazně zakořenila. Wildersova Strana pro svobodu se po volbách v roce 2023 stala nejsilnější, a průzkumy nyní znovu předpovídaly její vítězství.

Místo toho ale nejvíce hlasů získali Demokraté 66 (D66), Jettenova strana.

Obě uskupení mají mít v 150členné dolní komoře po 26 křeslech – pro D66 jde o zisk 17 mandátů, pro Stranu pro svobodu o ztrátu 11. Právo jako první zkoušet sestavit vládu však náleží straně s největším podílem hlasů.

Výsledek zaujal celou Evropu jako možný návod, jak může středová strana porazit populistického pravicového lídra i v době obav z migrace, kriminality, bydlení a dalších rozdělujících témat.

V centru úspěchu stál Jetten – charismatický mladý lídr, který vystřelil na výsluní díky promyšlené digitální kampani, častým vystoupením v televizi a slibům optimismu a pokroku.

Nyní z tohoto momentum musí udělat konkrétní výsledky.

Pokud se mu to nepodaří, nakonec se premiérem stát nemusí. V krajním případě, kdy by žádná koalice nevznikla, by musely přijít nové volby.

„Čeká nás dlouhý a složitý proces,“ říká Elmar Hellendoorn, bývalý poradce nizozemské vlády a analytik think tanku Atlantic Council.

Přestože D66 získala nejvíc hlasů, parlament je natolik roztříštěný, že pro většinu bude zřejmě potřeba alespoň čtyř koaličních stran.

Otázkou je, zda vlastnosti, které Jettena vynesly k volebnímu vítězství, z něj udělají i efektivního předsedu vlády. Přestože Wilders utrpěl porážku, krajně pravicové strany jako celek získaly zhruba tolik křesel jako v roce 2023 – jejich síla tedy trvá.

Některé Jettenovy nápady, jakkoli líbivé ve sloganech, se navíc jeví těžko proveditelné. Platí to například pro plán výstavby deseti nových měst jako řešení hluboké bytové krize, který ekonomové označili za nerealistický a příliš pomalý.

Jetten se kritikou nenechává odradit. Kampaň postavil na heslu „Jde to“, čímž se záměrně vymezoval proti „negativismu“ Geerta Wilderse, jenž dlouhodobě dominuje nizozemské politice protiimigrační a protiislámskou rétorikou.

Pozitivní tón – a Jettenův „věčný úsměv“ – zjevně oslovily společnost unavenou dvěma roky politické nestability pod vlivem krajní pravice.

„Je to jeho zásluha,“ říká Sigrid Kaag, bývalá první místopředsedkyně vlády a exšéfka D66.

Jetten je známý i ochotou mluvit s kritiky tváří v tvář. Poté, co byla na podzim volební centrála D66 v Haagu poničena při protiimigrační demonstraci, vystoupil v televizní debatě společně s jedním z účastníků protestu. Na sociální sítě pak dal fotografii, kde spolu s demonstrantem stojí objati s pivem v ruce a komentářem: „Dobrý rozhovor. I když se neshodnete. Jde to.“

Jako bývalý komunální politik, zvolený do parlamentu v roce 2017 a později ministr pro klima a energetiku, nezačínal Jetten jako přirozený „showman“. Kvůli strojeným odpovědím na otázky novinářů si vysloužil přezdívku „Robot Jetten“.

To se změnilo. V roce 2021 začal experimentovat s TikTokem poté, co se virálním hitem staly fanouškovské koláže o fiktivním románku mezi ním a jiným poslancem.

V posledních měsících se opíral o pečlivě připravená, optimistická videa, v nichž vysvětloval program D66.

Holanďané ho poznávali i díky televizi: vznikla reportáž o jeho vztahu se snoubencem, argentinským hokejistou na trávě Nicolásem Keenanem, a Jetten se účastnil oblíbeného vědomostního pořadu „Nejchytřejší člověk“, kde se probojoval do finále a skončil třetí.

Brankele Frank, 38letý vítěz soutěže, který s Jettenem trávil dlouhé hodiny při natáčení, říká, že politik je „ve skutečnosti stejný jako na obrazovce“.

Takový dojem zapůsobil i na voliče.

„Bylo vidět, že je to normální člověk,“ říká Frits Hermans (43), volič D66. „Je prostě sympaťák.“

D66 se při snaze oslovit širší publikum inspirovala kampaní Baracka Obamy z roku 2008. Slogan „Jde to“ připomínal „Yes we can“ a strana kladla důraz na růst díky inovacím a netradičním řešením.

Současně ale zmírnila část své levicové rétoriky o migraci a posunula se doprava, aby získala voliče ve středu.

V červnu D66 navrhla zásadní reformu azylového systému – aby žadatelé podávali žádosti ještě před vstupem do Evropské unie, místo až po příjezdu do Nizozemska.

„Lidé v Nizozemsku chtějí slušně přijmout ty, kteří utíkají před válkou a násilím, ale zároveň být přísní na ‚shnilá jablka‘, která systém zneužívají,“ řekl Jetten v televizní debatě. Dodal, že azylová politika má být „přísná, ale lidská“.

To má daleko k útočné rétorice Wilderse a krajní pravice, ale je to také méně vstřícné než přístup, který byl dříve běžný na levici.

Za tento posun čelí Jetten kritice.

Frans Timmermans, který po ztrátě pěti mandátů rezignoval na vedení své levicové strany, mu v povolebním projevu pogratuloval a označil D66 za „demokratickou stranu s progresivním nádechem“, ale dodal, že se „posunula trochu příliš doprava“.

Podle Hellendoorna z Atlantic Council ale právě tento posun pomáhá vysvětlit, jak mohla umírněně liberální strana ve fragmentované nizozemské politice těsně zvítězit.

„Je velmi chytré, když se středová liberální strana snaží rozšířit svou voličskou základnu,“ uvedl.