Syrská vesnice a dlouhá cesta do Bílého domu

Délka článku: 5 minutes

V roce 2019 vyslal prezident Trump americké komandos do malé syrské vesnice zabít vůdce Islámského státu. V pondělí učiní syrský prezident, někdejší jeho spolupracovník, další krok k upevnění své aliance s Bílým domem.

Šest let po nočním zásahu v ospalé severozápadní Barishe se Rašíd Muhammad Kasír stále zachvívá při vzpomínce na rachot vrtulníků. Probudil se s myšlenkou, že třeba režimová helikoptéra nouzově přistává. Netušil, že bude svědkem likvidace nejhledanějšího teroristy na planetě.

Vrtulníky nesly příslušníky Delta Force vyslané zabít abú Bakra Bagdádího, vůdce teroristické sítě Islámský stát, která uplatňovala brutální výklad islámu na území sahajícím přes polovinu Sýrie a třetinu Iráku.

„Zemřel jako pes,“ řekl 27. října 2019 Trump, jenž během prvního mandátu Bagdádího posedle stíhal. V triumfální náladě barvitě líčil, jak organizátor stětí, kamenování, poprav Američanů i útoků po světě „kvílel a plakal“, než zemřel.

„Samozřejmě že ano,“ říká pan Kasír v čepici s nápisem „Be brave, Be free“, když na zahradě mezi olivovníky vypráví: „Byli jsme v sousedním domě a byli jsme děsně vyděšení!“

Tehdy, jen 40 kilometrů jižně v Idlibu, se jako místní lídr odporu proti dusivému režimu usadil někdejší Bagdádího známý z Iráku. Bagdádí ho pověřil šířením Al-Káidy do Sýrie; kolem roku 2013 se s ním rozešel a od roku 2016 střídavě smířlivý i neúprosný naskočil na umírněnější kurs.

Tím mužem byl Ahmad aš-Šará, tehdy známý pod nom de guerre abú Muhammad Džulání. Loni v prosinci svrhl Bašára Asada, po padesátileté diktatuře se stal prezidentem Sýrie, v květnu se poprvé přátelsky setkal s Trumpem v Saúdské Arábii a v pondělí bude jako první syrský vůdce přijat v Bílém domě.

„Když si uvědomíte, že Trump zabil někdejšího šéf-mentora pana aš-Šará, Bagdádího, je to neuvěřitelný obrat,“ říká Randa Slim z Foreign Policy Institute při Johns Hopkins. „Příběh aš-Šará se ale teprve píše. Přinesl naději — stane se z něj utlačovatel?“

Proměna z džihádisty usilujícího v Iráku o zabíjení Američanů v uhlazeného, smířlivého státníka, jenž obchází svět, je tak radikální, že budí otázky, nakolik je upřímná a úplná.

Zatím však mnozí Syřané, včetně pana Kasíra v Barishe, mluví svobodněji a cítí, že z nich spadla tíha. Po 13 letech války je únava taková, že návrat k ozbrojeným střetům mezi pestrými komunitami je krátkodobě nepravděpodobný, byť dochází k vážným výbuchům násilí.

„Aš-Šará je skvělý,“ říká pan Kasír, zve hosty ke stolu a řeže ředkvičky, pažitku, rajčata a papriky rovnou ze záhonu. „Snaží se sloužit lidem. Velmi se nám ulevilo.“

Na rychle kvetoucí spojenectví s Trumpem odpovědět nechce: „Nechci být zadržen za špatnou odpověď.“ Kým? „Trumpem,“ směje se. „Samozřejmě.“ Humor se do Sýrie vrací.

Slunce pálí, z mešity zní výzva k modlitbě. Za plotem domu, postaveného v roce 2016, zůstalo po Bagdádího areálu jen kamenité prázdno a několik žlutých betonových latrín pro vnitřní uprchlíky — skličující pohled.

Trump tehdy řekl, že vůdce byl dostižen v tunelu, kde „odpálil vestu a zabil sebe“ i tři děti, které s sebou vlekl. „Jeho tělo výbuch roztrhalo.“

Pan Kasír vzpomíná, že slyšel amerického vojáka křičet arabsky, že dům je obklíčen a všichni mají vyjít nazí. Pak střelbu a exploze. Akce trvala tři a půl hodiny. Ráno ležela v sutinách čtyři nahá těla, dvě ženy a dva muži. Po Bagdádím nezbylo nic.

Imád Nadžár, další obyvatel, říká, že nikdo netušil, že Bagdádí žije mezi nimi. Stejně jako Kasír pochybuje, že existovaly tunely.

Na stole se hromadí vejce, pálivá papriková pasta s olejem, sardinky i čerstvá úroda. „Přines olej,“ volá Kasír. „Ten dobrý, ne ředěný!“

Doufá v odškodnění — třeba pět tisíc dolarů — za škody a trauma. Padesátník a otec pěti dětí dodává, že od roku 2019 už s manželkou další mít nemohli, údajně kvůli následkům šoku. „Nevzpamatoval jsem se. Vrtulník byl deset metrů nad domem.“

V Idlibu mezitím u severního příjezdu do města vlaje obří bílá vlajka někdejšího povstaleckého hnutí Haját Tahrír aš-Šám, které bylo ještě před čtyřmi měsíci na americkém seznamu teroristů. Stojí na ní: „Není božstva kromě Boha a Muhammad je jeho prorok.“ Národní vlajka zatím tak výrazně k vidění není. Budování sjednocené Sýrie je v běhu — nyní s výraznou podporou USA.

Nový prezident je spíše doma v autoritářských systémech než v dělení moci a není jasné, jakou politickou cestu zvolí. Oproti stavu před 11 měsíci však mnozí, jako Kasír, prožívají nově nabytou volnost s úžasem.

Podle západního velvyslance v Damašku (anonymně) aš-Šará po odklonu od džihádu spolupracoval se Spojenými státy na zpravodajství vedoucím k dopadení vůdců IS a Al-Káidy v okolí Idlibu. Zda to nějak souviselo s tím, co Trump považuje za jeden z vrcholů svého mandátu — zabitím Bagdádího — se nejspíš nikdy nedozvíme.