Délka článku: 8 minutes
Vítěz voleb Andrej Babiš stojí po roce 2025 na prahu návratu do čela exekutivy – a zároveň znovu v epicentru debaty o střetu zájmů, která se táhne už téměř deset let. Prezident Petr Pavel dal jasně najevo, že jmenování nové vlády podmiňuje tím, jak Babiš vyřeší svůj vztah k holdingu Agrofert, jednomu z největších příjemců veřejných zakázek a dotací v zemi.
Jde o víc než o osobní spor mezi hlavou státu a budoucím premiérem. Na stole leží otázka, zda česká legislativa a evropská pravidla dokážou reálně zabránit tomu, aby politik s obrovským podnikatelským impériem rozhodoval o penězích, regulaci a politice, z níž jeho firmy přímo profitují.
Jaký je právní rámec: co říká český zákon a právo EU
1. Český zákon o střetu zájmů
Základním předpisem je zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, opakovaně novelizovaný, včetně tzv. „lex Babiš“ v roce 2017 (zákon č. 14/2017 Sb.). Ten:
- zakazuje vybraným veřejným funkcionářům (včetně členů vlády) ovládat média a
- omezuje poskytování dotací, investičních pobídek a vybraných veřejných zakázek společnostem, které ovládají.
Klíčové je slovo „ovládá“: nejde jen o formální vlastnictví, ale i faktickou kontrolu nebo postavení konečného uživatele výhod.
Pozdější judikatura i politické spory pravidla zpřesňovala i rozvolňovala; část mediálních omezení byla napadena a některá ustanovení byla předmětem zásahů Ústavního soudu. Podstata však zůstává: člen vlády nesmí být v postavení, kdy on nebo jím ovládaná osoba vydělává na rozhodnutích státu, která má vláda přímo v rukou.
2. Evropské právo a audit Evropské komise
Další rozměr přidává finanční nařízení EU (2018/1046) a související pravidla pro ochranu rozpočtu Unie. Ta stanoví, že osoby, které mohou ovlivňovat rozhodování o využití evropských prostředků, nesmí zároveň mít ekonomický prospěch z příjemců těchto prostředků.
V roce 2021 uzavřela Evropská komise audit, podle něhož byl Andrej Babiš jako premiér ve střetu zájmů kvůli pokračující kontrole nad trustovými fondy, do nichž převedl Agrofert; všechny dotace pro Agrofert po únoru 2017 měly být považovány za problematické.
Evropský parlament přijal rezoluce kritizující situaci jako porušení jak českých, tak evropských pravidel a vyzval Komisi k razantnějším krokům.
Babišův model: trusty, Agrofert a „formální odstřihnutí“
V reakci na lex Babiš převedl Andrej Babiš v roce 2017 Agrofert a související majetek do svěřenských fondů. Zároveň však:
- zůstal koncovým uživatelem výhod (beneficial owner),
- fondy byly řízeny osobami z jeho blízkého okruhu,
- veřejně i politicky Agrofert dále obhajoval a vystupoval jako ten, kdo má na jeho chod zásadní zájem.
Právě tato kombinace vedla evropské auditory k závěru, že jde o faktické zachování vlivu a tedy střet zájmů.
Na konci roku 2024 podle médií Babiš naznačil, že je připraven trustové struktury rozpustit či změnit před volbami 2025.
Otázkou je, zda tyto kroky byly dotaženy, jak přesně vypadají dnes – a zda skutečně znamenají ztrátu kontroly, nebo jen úpravu formy.
Nová situace 2025: proč je problém ostřejší než dřív
Po vítězství ANO v parlamentních volbách 2025 a probíhajících koaličních jednáních prezident Pavel otevřeně spojuje jmenování vlády s vyřešením Babišova střetu zájmů.
Důvody:
- Rozsah Agrofertu – stovky firem v zemědělství, potravinářství, chemii, lesnictví, médiích a realitách. Jako premiér by Babiš přímo či nepřímo ovlivňoval:
- výši a nastavení dotací,
- regulaci v oborech, kde Agrofert dominuje,
- daňovou, klimatickou a dotační politiku,
- rozhodování o evropských fondech.
- Historické nálezy EU – Komise už jednou konstatovala střet zájmů v téměř totožném schématu. Pokud by se Babiš vrátil do funkce bez věrohodné změny, riskuje:
- pozastavení či korekce dotací,
- další řízení o porušení pravidel,
- politickou konfrontaci s institucemi EU.
- Domácí politická rovina – Babišova nová vláda stojí (podle návrhu) na spolupráci s SPD a Motoristy, tedy subjekty kritickými k EU a k „bruselským diktátům“. Jakýkoli spor o střet zájmů by jim poskytl munici pro další polarizaci a mohl zpochybnit proevropské ukotvení státu.
Výsledkem je situace, kdy střet zájmů není jen otázkou morálky, ale i praktického fungování vlády a finanční bezpečnosti země.
Možné scénáře: co může Babiš udělat
Scénář 1: Skutečný prodej Agrofertu
Jak by to fungovalo:
Babiš by svůj podíl v Agrofertu (a souvisejících společnostech) prodal nezávislému subjektu za tržních podmínek; zároveň by se vzdal role konečného uživatele výhod.
Právní efekt:
- významně by snížil riziko střetu zájmů dle českého práva i pravidel EU,
- odstranil by argument, že profituje z rozhodnutí vlády,
- usnadnil by prezidentovi jmenování vlády i vztahy s EU.
Politické náklady:
- ztráta přímého ekonomického zázemí,
- oslabení symboliky „úspěšného manažera ve vládě“,
- riziko podezření, že jde jen o „spřáteleného kupce“.
Hodnocení:
Nejčistší řešení z hlediska práva i reputace – ale zároveň nejméně pravděpodobné, protože by znamenalo zásadní zásah do jádra Babišovy identity a moci.
Scénář 2: Přeměna na skutečný „blind trust“
Jak by to fungovalo:
- plné převedení vlastnictví do profesionálně spravovaných svěřenských fondů,
- správci bez osobních vazeb na Babiše,
- Babiš se vzdá informací a možnosti dávat pokyny,
- transparentní dohled (např. ze strany nezávislého orgánu nebo soudu).
Právní efekt:
- pokud by se prokázalo, že Babiš nemá faktickou kontrolu ani přístup k výnosům během výkonu funkce, mohl by tím naplnit smysl zákona i evropských pravidel.
Rizika:
- předchozí model trustů byl právě kvůli reálnému vlivu označen za nedostatečný; důvěra veřejnosti je nízká,
- EU i domácí oponenti by požadovali detailní důkazy – nejen papíry, ale i praxi.
Hodnocení:
Teoreticky průchozí kompromis, ale po zkušenosti z let 2017–2021 bude laťka extrémně vysoko. Musel by jít o radikálně jiný, opravdu neprůstřelný model.
Scénář 3: Omezení dotací a zakázek pro Agrofert
Jak by to fungovalo:
- vláda či parlament by přijaly mechanismus, který automaticky vylučuje Agrofert (a jemu blízké firmy) z dotací a klíčových zakázek, dokud je Babiš ve funkci,
- případně by se Agrofert sám smluvně vzdal čerpání vybraných podpor.
Právní efekt:
- zmírnil by se přímý finanční střet,
- bylo by snazší argumentovat, že premiér nerozhoduje ve svůj finanční prospěch.
Problémy:
- obtížné technické nastavení (definice „blízkých firem“),
- možné soudní spory kvůli diskriminaci,
- střet se závazky vůči menšinovým akcionářům či věřitelům.
Hodnocení:
Částečné řešení. Uleví domácí debatě, ale EU může dál namítat, že rozhodující je struktura vlastnictví a vliv, ne jen aktuální tok dotací.
Scénář 4: Babiš premiérem nebýt – nebo odstoupit
Jak by to fungovalo:
- ANO by nominovalo jiného premiéra,
- případně by Babiš po vyjednání programového rámce vlády zůstal v pozadí jako předseda hnutí, nikoli předseda vlády.
Právní efekt:
- odstranění klíčového bodu střetu: osoba s ekonomickým zájmem by neseděla přímo v čele exekutivy,
- usnadnění vztahů s EU.
Politické dopady:
- slabší přímý vliv Babiše na řízení vlády,
- možnost „stínového řízení“ by dál budila nedůvěru,
- část voličů ANO hlasovala „pro Babiše“, nikoli pro anonymního premiéra.
Hodnocení:
Scénář, který právně funguje, ale politicky jde proti osobnímu stylu Babiše i jeho kampaním.
Scénář 5: Tvrdá konfrontace – minimální změny, maximální spor
Jak by to fungovalo:
- Babiš provede jen kosmetické úpravy,
- tvrdí, že žádný střet zájmů neexistuje, a označí kauzy za politický útok,
- vsadí na domácí podporu a na to, že EU nepůjde až na doraz.
Možné následky:
- pokračující audity a riziko pozastavení části evropských plateb,
- oslabení důvěry trhů a investorů,
- vyhrocení vztahu s prezidentem a potenciální ústavní krize, pokud by hlava státu odmítala některé kroky stvrdit.
Hodnocení:
Krátkodobě mobilizuje jádro voličů, dlouhodobě ohrožuje finanční zájmy Česka i reputaci nové vlády.
Co je v sázce
Pokud země nedokáže aplikovat vlastní zákon o střetu zájmů na nejmocnějšího politika, oslabuje tím důvěru v rovnost před zákonem. Opakování situace, kdy část dotací je zpochybněna či zastavena kvůli střetu zájmů premiéra, by bylo pro Česko finančně i reputačně toxické. Nová vláda bude zároveň jednat o klíčových tématech – klimatická politika, rozpočet EU, bezpečnost, Ukrajina. Pokud bude premiér vnímán jako člověk „s vlastní firmou na druhé straně stolu“, oslabí to jeho vyjednávací pozici. Způsob, jakým Babiš konflikt řeší nebo neřeší, nastaví standard pro budoucí byznys-politiky. Buď ukáže, že velký majetek a nejvyšší funkce mohou koexistovat za jasných pravidel – nebo že pravidla platí jen pro někoho.
Závěr: nutnost jasného a ověřitelného řešení
Bez ohledu na politické preference je jedna věc klíčová: řešení musí být srozumitelné, transparentní a právně obhajitelné doma i v Bruselu. Kombinace symbolických gest, složitých schémat a vágních tvrzení už jednou vedla k závěru, že střet zájmů trvá.
Pokud chce Andrej Babiš jako nový (nebo budoucí) premiér vládnout bez neustálé hrozby právních a finančních sporů, bude se muset rozhodnout mezi reálným odstřižením od svého podnikatelského impéria, omezením jeho obchodních výhod – anebo osobním ústupem z čela vlády.
Jiná cesta povede spíš k dalšímu konfliktu než k jeho vyřešení.



Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.