Přibližování se Trumpovi: lídři snižují závislost na Moskvě a Pekingu

Délka článku: 6 minutes

Prezident Donald Trump usnadnil zemím úzce napojeným na Rusko a Čínu navazování bližších vztahů se Spojenými státy. Tyto státy tuto příležitost aktivně využívají.

Zatímco ve státech západní Evropy a ve východní Asii vyvolává Trumpova zahraniční politika obavy z politické nestability a hospodářských ztrát mezi tradičními spojenci USA, v pásu převážně autoritářských zemí mezi nimi vypadá situace jinak. V Bělorusku, na Kavkaze a ve Střední Asii, tedy v zemích bývalého Sovětského svazu, nyní sklízí pozornost ze strany Washingtonu.

Ta byla viditelná ve čtvrtek večer, kdy se Trump jako první prezident stal hostitelem všech pěti středoasijských lídrů v Bílém domě. Šlo o mimořádnou scénu, a to jak kvůli dlouhodobým výhradám k dodržování lidských práv v regionu, tak kvůli tomu, že hlavními mocnostmi v tomto prostoru jsou američtí rivalové: Rusko a Čína.

Trump změnil dosavadní logiku vztahů. Jeho vstřícnější přístup k Moskvě a nyní i uvolnění napětí s Pekingem vytváří prostor pro státy blízké Rusku a Číně, aby posílily vazby s USA. Tyto země to vítají, protože užší spolupráce s Washingtonem jim dává větší manévrovací prostor vůči Moskvě i Pekingu.

Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev v rozhovoru pro The New York Times před čtvrteční návštěvou Bílého domu prohlásil, že „Spojené státy americké mají právo být v naší zemi náležitě přítomny“. Ocenil Trumpovo obchodní příměří s Čínou i jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

„Je zásadní, aby velmoci nacházely společnou řeč,“ řekl Tokajev. „Proto mě, dalo by se říct, potěšila dohoda mezi Čínou a Spojenými státy.“

Ve Střední Asii zůstává hlavním geopolitickým hráčem Rusko, které region stále vnímá jako svou sféru vlivu. Ruská invaze na Ukrajinu otřásla celým prostorem: tamní vlády se snaží nepostavit se otevřeně proti Putinově válce, zároveň si však chtějí udržet klíčové politické a ekonomické vazby na Moskvu.

Gerard Toal, profesor na Virginia Tech, uvedl, že vůdci postsovětských republik, kteří zlepšují vztahy s Trumpem, dobře vědí, že se ruské dominance úplně nezbaví. Hledají však „více možností“ a dávají Kremlu najevo, že mají prostor k vlastnímu rozhodování.

„Už jen tím, že jedete do Bílého domu, vysíláte Kremlu signál, že jednáte samostatně,“ řekl Toal.

Lídři Arménie a Ázerbájdžánu přijeli v srpnu do Bílého domu podepsat mírový závazek ukončující dlouholetý krvavý konflikt — gesto potvrzující ústup ruského vlivu v regionu, kde se Kreml dříve snažil vystupovat jako prostředník. V rámci dohody zároveň udělili Spojeným státům exkluzivní práva na rozvoj tranzitního koridoru spojujícího dvě části Ázerbájdžánu přes arménské území a pojmenovali jej „Trump Route for International Peace and Prosperity“.

Dokonce i Bělorusko, nejbližší spojenec Ruska, dokázalo setřást status mezinárodního vyděděnce a navázat kontakty s Trumpovou administrativou. Bílý dům využívá autoritářského vládce Alexandra G. Lukašenka jako zprostředkovatele při jednáních s Moskvou. Výměnou za zmírnění sankcí Lukašenko na žádost Washingtonu propustil desítky politických vězňů. Podle běloruské lidskoprávní organizace Viasna však zůstávalo ještě 1 242 politických vězňů za mřížemi.

Čtvrteční setkání navázalo na iniciativu zahájenou za prezidenta Baracka Obamy, která usilovala o společná jednání USA s pěti středoasijskými státy. Prezident Joe Biden v roce 2023 svolal první summit s jejich lídry, kde slíbil podporu lidským právům i pomoc s rozvojem „obrovského nerostného bohatství“ regionu.

Trump nyní tento rámec posunul: otázky lidských práv odsunul a důraz ještě více přesunul na uzavírání obchodů.

Pro středoasijské vůdce je „mnohem pohodlnější jednat s Trumpem,“ říká Temur Umarov z think tanku Carnegie Russia Eurasia Center v Berlíně. „S ním můžete dělat byznys – a jen byznys.“

Na čtvrtečním „deal-making“ setkání v prosluněném sále Kennedyho centra se američtí a středoasijští představitelé a byznysmeni za zvuku lehkého jazzu střídali na pódiu, aby si potřásli rukou s ministrem obchodu Howardem Lutnickem. Ve svém krátkém projevu Lutnick avizoval možnost dodávek čipů pro umělou inteligenci od Nvidie, letadel a dalších technologií a přivítal středoasijské projekty v oblasti energetické diverzifikace a logistiky. Prohlásil, že Amerika je „otevřená byznysu“, a to včetně prodejů nejmodernějších polovodičů spojencům, což označil za „zcela odlišný přístup“ oproti předchozí Bidenově administrativě.

„Americká ekonomika šlape naplno,“ prohlásil Lutnick. „Je to cítit.“

Letecké společnosti z Kazachstánu, Tádžikistánu a Uzbekistánu přislíbily nákup desítek letadel Boeing. Kazachstán a Uzbekistán se zavázaly k miliardovým nákupům zemědělské techniky John Deere. Kyrgyzstán oznámil plán pořídit americké železniční stavby a inženýrské služby. Kazachstán zároveň představil záměr nakoupit až za 2 miliardy dolarů čipy pro umělou inteligenci ve spolupráci s OpenAI a Nvidií. Není však jasné, kolik z těchto kontraktů je nově uzavřených a kolik již dříve dojednaných.

Vysoce postavený středoasijský představitel, který hovořil pod podmínkou anonymity, řekl, že jeho země vnímá Lutnickovo osobní zapojení jako pozitivní signál. Zatímco Bidenova administrativa kladla důraz na vyjednávání „B2B“ (mezi firmami), nyní se podle něj obchoduje „G2G“ — tedy na úrovni vláda–vláda.

Společnost Cove Capital, těžebně orientovaná firma se sídlem v New Yorku a Austrálii, poděkovala ve čtvrtek Lutnickovi za „neochvějnou podporu“ při zajištění kontraktu na rozvoj rozsáhlého kazachstánského ložiska wolframu, strategického kovu významného pro výrobu zbraní. Tokajev uvedl, že tuto dohodu osobně schválil, a pochválil Trumpovu administrativu za její „efektivitu a pragmatismus“.

Trump na oplátku v září vyzdvihl Tokajeva za čtyřmiliardový kontrakt na nákup 300 lokomotiv od americké společnosti a uzbeckého prezidenta Šavkata Mirzijojeva pochválil za údajnou osmimiliardovou dohodu na nákup až 22 letadel Boeing Dreamliner pro státní aerolinky.

Analytik Hudson Institute Luke Coffey, který dlouhodobě podporuje užší spolupráci USA se Střední Asií, řekl, že Spojené státy a středoasijské země nacházejí společnou řeč díky „transakčnímu stylu, který Trump upřednostňuje a který vyhovuje i vůdcům v tomto regionu“.

Ve veřejných částech středoasijského summitu tak nepadla zmínka o tom, co aktivisté označují za přetrvávající či dokonce zhoršující se porušování lidských práv v celém regionu. Ještě před tímto týdnem nepřijel žádný vůdce Turkmenistánu — autoritářské země, kterou organizace Freedom House ve svém indexu „Svoboda ve světě“ hodnotí hůře než Severní Koreu a Súdán — do Bílého domu od roku 1998.

Minulý týden kazašský parlament posunul vpřed návrh zákona, který by tzv. „L.G.B.T. propagandu“ trestal až deseti dny vězení, po vzoru podobných ruských předpisů. Tokajev v rozhovoru ve čtvrtek prohlásil, že vláda s návrhem „nemá nic společného“ a že jde o iniciativu zdola. Dodal, že lidé nemají být trestáni za to, že jsou gay, ale „bylo by také chybou tyto hodnoty vnucovat, zejména dětem“.

Tokajev v minulosti ocenil Trumpovy snahy o „obnovu tradičních morálních hodnot“. Když ve čtvrtek seděl naproti Trumpovi v Bílém domě, zašel ještě dál: americký prezident ho podle jeho slov „inspiroval“ k prosazování strategie „zákona a pořádku“ v Kazachstánu.