Nemanželským matkám se rodí děti bez dokladů. Uvízly v Saúdské Arábii — i s nimi

Délka článku: 5 minutes

V Rijádu je najdete na středovém pásu u čerpací stanice. Přes den se mihnou, v noci tu spí: pár dívek a chlapců, schoulených vedle matek – keňských uklízeček a chův. Stát je nevidí a domů nesmí.

Osmiletá Dalia v červených šatech, které dostala darem. Sedmnáct dní starý Abudy, který pláče hlady. Batole, které se teprve učí rozhlížet, než přeběhne silnici. Jejich matky do Saúdské Arábie přilákaly náborové agentury i keňská vláda s příslibem práce a remitencí. Mnohé zažily vykořisťování a násilí — jako spousta jiných. Jenže ony nemohou odjet: porodily děti mimo manželství.

V konzervativním království může být svobodná matka stíhána za „nelegální těhotenství“. Děti bez otce a papírů jako by neexistovaly: bez rodného listu nemají přístup k péči ani ke škole a hranice je bez dokladů nepustí. Policisté, azylové domy i diplomaté je často odmítají. A tak se šíří pověst, že „jediná šance na deportaci i s dítětem je přijet na tuhle pumpu“. Matky to zkoušejí – marně.

Zákon garantuje práva. Praxe je jiná

Saúdské právo přiznává všem dětem právo na identitu, zdravotní péči i vzdělání bez ohledu na status rodičů. V prohlášení pro média úřady tvrdí, že dítě narozené ne-Saudce má nárok na rodný list a „přináleží“ k matce a její národnosti. Jenže království nemá jus soli a neexistuje veřejně srozumitelná cesta, jak svobodné matky porod zaregistrují. Šéflékař velké rijádské porodnice přiznal, že jde o „komplikovaný proces“ za účasti sociálních pracovníků a policie.

Mnohé ženy proto rodí doma — ze strachu z nahlášení „nelegálního těhotenství“. Děti pak končí v nelegálních jeslích, kde zůstávají celé týdny, zatímco matky pracují jako „kemboi“ (freelancerky bez oficiálního zaměstnavatele). Legální školky bez dokladů nevezmou.

Keňská ambasáda jako bariéra

Podle výpovědí žen keňská ambasáda často nepomáhá: úředníci je urážejí, odmítají, nebo je zatěžují roky trvajícími formalitami. Požadované testy DNA se provedly jen jednou (2023) a řada výsledků nikdy nedorazila. Zatímco některé země (např. Filipíny) provozují přístřeší a aktivně vyřizují dokumenty, Keňanky mnohdy skončí v bludném kruhu – policie je posílá na ambasádu a ambasáda zase na policii. Mezitím mají děti bez rodného listu prakticky nulovou šanci na odlet.

Náborový průmysl a zneužívání

Náborová „pipeline“ z Afriky do Saúdské Arábie živí zprostředkovatelé, včetně těch s napojením na keňské vládní kruhy. Hlásí se zabití stovek žen, časté jsou znásilnění a bití. Těhotenství — ať po útoku, nebo ve vztahu s jiným migrantem — pak dítě uvrhne do právního vakua. Část matek zoufale uvažuje o odevzdání dětí do státní péče, jen aby dostaly identitu a školu. V keňských WhatsApp skupinách se objevují prosby o pomoc i šokující výzvy k „převzetí novorozence“.

Příběhy od pumpy

Esther (39) porodila Abudyho po vztahu s egyptským řidičem. Krátce po porodu skončila ve vazbě; když ji propustili, bloudila s novorozencem Rijádem, bez jídla i pomoci. Útočiště našla až na středovém pásu u čerpací stanice, kde se ke komunitě přidaly i Fanice s Dalií či Dorcas. Prodavač v minimarketu jim nabíjí telefony, kolemjdoucí nosí jídlo, občas šaty. Mýtus o rychlé deportaci odtud se však znovu ukázal jako nepravdivý.

Penina Wanjiru Kihiu (32), matka holčičky Precious, pracovala jako kemboi, dceru nechávala v nelegálních jeslích. Policie ji při razii zadržela a v březnu deportovala do Keni – bez dítěte. Úřady tvrdí, že „oddělení matky a dítěte není za žádných okolností dovoleno“, praxe je ale jiná: bez dokladů dítě neodletí. Precious zůstala v jeslích, po měsících na dálku s matkou už téměř nemluví.

Mezery v systému a zodpovědnost

• Registrace narození: Na papíře povinnost a právo. Ve skutečnosti pro svobodné matky nejasná, často neproveditelná cesta.
• Zdravotní péče: Těhotné mají mít nárok bez ohledu na status, ale nemocnice oznamují „nelegální“ porody policii.
• Role ambasád: Zatímco některé země svým občankám aktivně pomáhají, v keňských případech je časté odmítání a vleklé DNA testy.
• Dlouhodobé dopady na děti: Bez rodného listu nelze legálně do školy, k očkování ani k opuštění země.

„Proč má trpět dítě?“

„Tohle dítě je nevinné,“ říká Esther a hladí synovy ruce. Mezi náklaďáky a rozpáleným asfaltem se mísí úleva z dočasné pomoci s beznadějí nad dalším krokem. Keňské i saúdské úřady mezitím dávají přednost procedurám před řešením. Výsledkem je generace dětí, které existují — ale oficiálně ne.

Bez funkčního a transparentního postupu pro registraci narození, ověření mateřství a společný odjezd s matkou zůstává jejich život v patové situaci: matky odjet mohou. Děti ne.