Nebezpečné patové postavení kolem íránského jaderného programu

Délka článku: 5 minutes

Bez vyjednávání, bez dohledu a bez jistoty ohledně zásob uranu roste v regionu strach, že další válka s Izraelem je jen otázkou času.

Prezident Donald Trump trvá na tom, že letní americké údery „zničily“ íránské obohacování uranu. Regionální představitelé a analytici jsou však po měsících skeptičtější a varují, že další kolo války mezi Izraelem a Íránem je jen otázkou času.

Dohoda z roku 2015, která měla omezit íránské obohacování, minulý měsíc vypršela. Tvrdé sankce se obnovily. Jednání o programu jsou, alespoň prozatím, mrtvá. A zásoby vysoce obohaceného uranu — údajně dost pro výrobu zhruba 11 jaderných zbraní — jsou buď zasypané pod troskami, jak tvrdí Teherán, nebo byly odvezeny na bezpečné místo, jak věří izraelští představitelé.

Írán zjevně pokračuje v pracích na novém obohacovacím areálu zvaném „Hora krumpáče“ (Pickaxe Mountain) a odmítá k němu, stejně jako k dalším podezřelým místům mimo oficiálně nahlášené, vpustit mezinárodní inspektory.

Výsledkem je nebezpečný pat: žádná jednání, žádná jistota ohledně zásob, žádný nezávislý dohled. Mnozí v Perském zálivu soudí, že to činí další izraelský útok takřka nevyhnutelným — Izrael dlouhodobě považuje íránský jaderný program za existenční hrozbu.

Podle Aliho Vaéze z International Crisis Group by Írán na případný další úder reagoval mnohem méně zdrženlivě než v červnu. Íránští představitelé mu prý řekli, že továrny na rakety jedou 24/7; v další válce by „chtěli vypálit naráz 2 000 střel, aby zahltili izraelskou obranu — ne 500 za 12 dní“, jako naposledy. Důkaz o bezprostředním útoku není, dodává, „ale Izrael má pocit, že práce není hotová, a Írán mezitím zdvojnásobuje přípravy“.

Írán je dnes od Západu izolovanější než po desetiletí. Arabské mocnosti jako Saúdská Arábie, Egypt či Spojené arabské emiráty posílily vliv na Washington a prezidenta Trumpa — hospodářskými vazbami i spoluprací na urovnání války v Gaze. Nový syrský prezident má v pondělí dorazit do Bílého domu; Sýrie přitom bývala za Asada (jeho režim loni padl) strategickým spojencem Íránu.

Současně se tyto státy snaží udržovat s Teheránem pracovní vztahy, říká Sanam Vakil z Chatham House. Další regionální konflikt nechtějí a respektují, že Írán — byť oslabený — umí přes své síly i proxy v Libanonu, Iráku, Jemenu či v Zálivu situaci rozkolísat.

„Írán je nejslabší od americké invaze do Iráku, ale ne natolik slabý, aby byl irelevantní,“ říká Suzanne Maloney z Brookings. „Slabší Írán se Zálivu snáze zapojuje a drží nablízku — i proto, že v zoufalství může být nebezpečnější.“

Izraelští představitelé od června varují, že jsou připraveni znovu zaútočit, pokud se Írán přiblíží výrobě zbraně — což Teherán popírá. Izraelci vědí, že program byl poškozen, ne zničen — i proto, že Trump červnovou válku ukončil dřív, než by si Izrael přál. „Vyjednávání k cíli nepovede, takže čekám další úder,“ míní H. A. Hellyer (Center for American Progress a RUSI). „Írán se obnovuje; jakmile překročí určitou hranici, Izrael znovu udeří.“

Arabské státy mezitím chtějí s Trumpem nastavit i určité mantinely pro Izrael, který po zničení Gazy, Hamásu a Hizballáhu a poškození Íránu míří k regionální hegemonii. Povzbuzují nové jaderné rozhovory USA–Írán, ale s malou nadějí.

Nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí v úterý prohlásil, že „arogantní povaha Ameriky přijímá jen kapitulaci“, čímž de facto zavřel dveře přímým jednáním. Šéf diplomacie Abbás Arákčí minulý týden uvedl, že Washington požaduje „nepřijatelné“ podmínky — přímé rozhovory a úplné, ověřitelné zastavení obohacování. Přímé rozhovory i konec obohacování opět odmítl, připustil ale nepřímé kontakty výměnou za garance žádných dalších útoků či sankcí a kompenzace škod — požadavky, které USA odmítají. Izrael přitom varoval před „těžkými následky“ dalšího útoku.

Podle Vaéze se v Íránu vede debata, jak dál — dobré možnosti chybí. Jedni chtějí kompromis s Trumpem, protože „v zemi sotva svítí světla“ a další vzdor hraje do karet Izraeli a může režim dolehnout. Druzí prosazují konfrontaci: po zkušenosti s vypovězením dohody z roku 2015 a nedávnými americkými údery nevěří, že se s Trumpem dá dohodnout. Oba tábory však považují další střet s Izraelem za nevyhnutelný — a proto se země připravuje na „novou rovnováhu“, která smaže dojem slabosti.

Šéf MAAE Rafael Grossi řekl minulý týden Financial Times, že podle agentury většina íránských zásob vysoce obohaceného uranu válku přežila, ale bez inspekcí není jasné kde a v jakém stavu. Odhaduje asi 400 kilogramů uranu obohaceného na 60 % — tedy těsně pod zbraňovou úrovní.

Arabské země se nyní soustředí hlavně na Gazu. Jaderný Írán je sice stále problém, ale Saúdové posilují bezpečnost novou obrannou smlouvou s Pákistánem (září) a doufají v americké záruky, jaké získal Katar. Podle Sanam Vakil vnímají státy Zálivu íránskou slabost jako příležitost formálně omezit jeho podporu proxy. „Je tu okno pro větší kompromisy — Írán je slabší a izolovanější,“ říká. „A zároveň obava, že v dalším kole války s Izraelem bude méně zdrženlivý.“