Lídři na globálním klimatickém summitu zdůrazňují rostoucí dopady oteplování

Délka článku: 6 minutes

„Stačí se podívat kolem sebe,“ řekl jeden z delegátů. „Moře stoupá, korály umírají.“

Ve Španělsku si v posledních letech vlny veder a záplavy vyžádaly tisíce životů. V Namibii vyšší teploty přinesly sucho a rozsáhlý hlad. A na Haiti hurikán Melissa, jehož sílu zvýšilo globální oteplování, minulý týden zabil více než 40 lidí.

Světoví lídři v pátek, druhý den klimatického summitu OSN v brazilském Belému, přinášeli konkrétní a často znepokojivé příklady sílících dopadů oteplující se planety.

„Lesy mizí, hladiny vod stoupají a spolu s tím se hroutí obživa milionů lidí,“ řekl místopředseda vlády Somálska Salah Jama. „Stručně řečeno, žijeme na planetě v krizi.“

Politici, diplomaté, vědci i byznys se sjeli na COP30 v roce dalšího rekordního tepla a extrémního počasí, které je podle vědců zhoršováno lidskou činností.

Tento týden OSN oznámila, že svět je dalece mimo trajektorii, která by udržela globální oteplení hluboko pod 2 °C oproti předindustriální éře, jak se státy zavázaly před deseti lety v Pařížské dohodě.

Místo toho, při pokračujícím růstu emisí ze spalování fosilních paliv a odlesňování, míří svět k oteplení asi o 2,8 °C. Vědci varují, že každý další díl stupně znamená vyšší riziko vln veder, požárů, sucha, bouří a vymírání druhů.

Spojené státy patří k málu zemí, které se summitu neúčastní. Prezident Donald Trump opakovaně zlehčuje hrozby spojené s klimatickou změnou a prosazuje fosilní paliva – uhlí, ropu a plyn – zatímco znevýhodňuje sektor obnovitelných zdrojů.

Ministr životního prostředí ostrovního státu Tuvalu Maina Vakafua Talia se obrátil přímo na Trumpa. „Tragicky se největší světový znečišťovatel skleníkovými plyny stáhl z Pařížské dohody,“ prohlásil. „Pane prezidente, je to ostudné pohrdání zbytkem světa.“

V průběhu více než deseti hodin projevů se lídři z celého světa soustředili na konkrétní následky rostoucích teplot.

„Stačí se podívat před vlastní práh, abychom viděli dopady klimatické změny,“ řekl ministr zahraničí Marshallových ostrovů Kalani Kaneko. „Moře stoupá, korály hynou a rybí hejna opouštějí naše vody za chladnějšími oblastmi.“

V Keni v posledních letech zasáhly miliony lidí cykly extrémního sucha a ničivých záplav. „Když jsem sem cestoval, stále ještě hledáme desítky pohřešovaných po sesuvu půdy v jedné části naší země,“ řekl keňský viceprezident Kithure Kindiki. „Takové události se staly běžnou věcí.“

Hallo Mustafa Al Askari, ministr životního prostředí Iráku, popsal situaci v zemi, kde teploty běžně dosahují k 50 °C.

„Nedostatek vody se stal existenční hrozbou pro Irák, vedle vln sucha, desertifikace a prachových a písečných bouří,“ řekl. „Krize ohrožuje biodiverzitu, zemědělství a podkopává obživu místních komunit.“

Rwandská ministryně životního prostředí Bernadette Arakwiye připomněla záplavy z roku 2023, které během 24 hodin zabily 130 lidí a způsobily škody za 200 milionů dolarů. „Nešlo o izolovanou tragédii, ale další ukázku toho, jaký rozsah může mít jediná extrémní klimatická událost,“ uvedla.

V době, kdy mezinárodní spolupráce slábne a mnoho států dává přednost tématům jako obchod a energetická bezpečnost, chtějí představitelé na summitu znovu upřít pozornost světa k nebezpečím klimatické krize a k přínosům přechodu na čistší zdroje energie.

„V prvních dnech je patrný návrat k základům – že klimatická změna je skutečná a záleží na ní,“ řekla Kaysie Brown z evropské analytické organizace E3G. „Na tuhle základní pravdu se nedá spoléhat, že je samozřejmá.“

Mezi varováními zaznívaly výzvy k přestavbě moderní ekonomiky.

Španělský premiér Pedro Sánchez uvedl, že Španělsko pracuje s dalšími zeměmi na zavedení vyšších daní na lety v business a první třídě a na používání soukromých letadel. „Je to fér,“ řekl. „Každý musí nést svůj díl.“ Dodal, že doufá v ukončení dotací na nové projekty fosilních paliv z veřejných prostředků.

Řada lídrů také vyzvala bohaté státy, aby uvolnily více peněz pro rozvojové země.

„Musíme reformovat současnou globální finanční architekturu tak, aby kapitál pro klimatická opatření v rozvojovém světě byl dostupnější a levnější,“ řekl Kindiki.

Tyto výzvy přicházejí v době, kdy je pomoc obtížněji dostupná. Podle Programu OSN pro životní prostředí klesla v roce 2023 finanční podpora, kterou bohaté země poskytují chudším na přizpůsobení se dopadům klimatických změn, o 7 procent.

Fond na pomoc chudým zemím při obnově po extrémních katastrofách, ohlášený před lety, zatím neshromáždil ani miliardu dolarů a stále není v provozu. Zato nový lesní fond, který slibuje finanční výnosy státům přispívajícím na ochranu lesů, ve čtvrtek získal více než 5 miliard dolarů.

Debata o financování se odehrává i na pozadí snah Trumpovy administrativy oslabit globální klimatickou politiku.

Kaneko z Marshallových ostrovů odsoudil kroky států, včetně Spojených států, které se pokoušely zablokovat dohodu na omezení emisí lodní dopravy.

„To, co se odehrávalo minulý měsíc v Mezinárodní námořní organizaci, bylo šokující,“ řekl. „Nesmí se to opakovat.“

Světoví lídři také využili svá vystoupení k tématům přesahujícím klimatickou krizi. Tak jako často na mezinárodních fórech se do debaty promítají geopolitické spory a křivdy, což ztěžuje hledání shody.

Íránská viceprezidentka Shina Ansari odsoudila letošní útoky Spojených států a Izraele na Írán.

„Tyto činy nejen porušují mezinárodní právo a představují válečné zločiny, ale také způsobily rozsáhlé a trvalé škody na životním prostředí,“ řekla.

Prezident Palau Surangel Whipps Jr. a ministr Talia z Tuvalu vyzvali k většímu zapojení Tchaj-wanu do procesů OSN.

Prezidentka Hondurasu Xiomara Castro ve čtvrtek, v první den summitu, kritizovala Izrael. „Genocida palestinského lidu v Gaze nesmí zůstat nepotrestána,“ prohlásila.

Lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs se ostře vymezil proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. „Ruská agrese proti Ukrajině se snaží změnit světový řád prostřednictvím války,“ řekl. „Bere lidské životy a ničí přírodu bez jakéhokoli ospravedlnění.“

Kolumbijský prezident Gustavo Petro pak kritizoval vojenské posilování Trumpovy administrativy v Karibiku. „Čelíme hrozbě invaze,“ řekl. „Invaze do Venezuely, možná hrozbám invaze do Kolumbie, na Kubu.“