Kdo chce zničit Pražskou burzu?

Délka článku: 2 minutes

Téma znárodnění ČEZ už dávno nepatří do světa konspiračních teorií – v předvolebních debatách se stalo běžnou součástí politického proudu. V následujícím textu rozebírám, co by takový krok znamenal.

V předvolebním víru se politické strany předhánějí, kdo nabídne přesvědčivější ekonomický program. Jedním z hlavních témat, kterého se chopily opoziční subjekty, je úplné zestátnění energetické společnosti ČEZ. Stát v současnosti prostřednictvím ministerstva financí drží 69,78 % akcií, zbytek je obchodován na Pražské burze cenných papírů.

Kapitálové trhy v Evropě obecně nedosahují atraktivity těch amerických. Firmy zde mnohem častěji volí financování prostřednictvím bank než emisí akcií. V případě českého kapitálového trhu to platí dvojnásob. Přestože byl pro menší společnosti spuštěn trh START, který rozšířil nabídku investičních příležitostí, objem i rozmanitost emisí zůstávají ve srovnání s jinými evropskými státy velmi omezené.

S tržní kapitalizací 680,6 miliardy Kč tvoří ČEZ přibližně pětinu indexu PX, hlavního trhu pražské burzy. Společně s Colt CZ Group patří k nejvýznamnějším veřejně obchodovaným firmám v Česku – oblíbeným i mezi zahraničními investičními fondy. Díky většinovému podílu státu navíc vyplácí nadprůměrně vysoké dividendy. Od svého vstupu na burzu přinesla společnost investorům zhodnocení 2 743 %.

Ať už je motivací ekonomická neznalost, populismus nebo upřímná víra v socialistické principy, úplné zestátnění ČEZ by bylo velmi riskantním krokem. Znamenalo by to odebrání atraktivní investice nejen institucionálním, ale i drobným investorům, a zároveň by to oslabilo index PX – a tím i celou pražskou burzu – o zhruba 20 %.

Funkční kapitálový trh je pro ekonomickou budoucnost země klíčový. Je to místo, kde firmy získávají kapitál pro svůj rozvoj a investoři mohou zhodnocovat své prostředky. Doufejme proto, že tento návrh zůstane jen předvolebním slibem, na který se po volbách zapomene, protože české ekonomice by rozhodně neprospěl.