Izraelští akademici zůstávají v izolaci i po příměří v Gaze

Délka článku: 1 minute

Bojkoty izraelských univerzit, zejména v Evropě, se od začátku války rozmnožily a odrážejí rostoucí mezinárodní izolaci Izraele kvůli jeho postupu v Gaze.

Týden před konferencí dorazily e-maily 23 izraelským badatelům: Evropská asociace archeologů je na svůj virtuální sjezd pustí jen tehdy, pokud skryjí své profesní vazby. „Jakákoliv zmínka o afiliaci k izraelské instituci nebo o izraelském financování musí být vynechána,“ stálo v pokynu vedení.

Rozhodnutí — součást pozastavení vztahů s Izraelem kvůli válce — šokovalo Guye D. Stiebela, předsedu Izraelské archeologické rady a dlouholetého vedoucího vykopávek na Masadě. V rozhořčeném dopise vedení odepsal: „Umyli jste si ruce, uklidnili svědomí a možná máte pocit, že jste něco udělali. Zastavili jste se ale a zeptali, jakou změnu to reálně přinese?“

Pod tlakem Izraele rada den před zahájením v září krok odvolala jako „uspěchaný a mylný“. Původní postoj však odráží širší vlnu bojkotů izraelských univerzit a akademiků — hlavně ze strany evropských institucí — která se v průběhu dvouleté války v Gaze prudce rozšířila a pokračuje i po křehkém příměří z minulého měsíce.

Nikdo nečeká, že rychle skončí. „Může to polevit, amplituda se zmenší, ale nějakou formou to přetrvá,“ říká Emmanuel Nahshon, šéf pracovní skupiny osmi izraelských univerzit proti bojkotům. Podle něj jde „opravdu o delegitimizaci Izraele“.

Evropští univerzitní činitelé bojkoty zdůvodňují mimo jiné obviněními z genocidy v Gaze vznesenými komisí OSN a řadou lidskoprávních organizací; Izrael to odmítá. Zároveň tvrdí, že izraelské univerzity spolupracují s obranným průmyslem. „Technologie z izraelských univerzit budou použity k zabíjení Palestinců,“ vysvětlil prorektor Univerzity v Barceloně Raúl Ramos, proč škola loni oznámila bojkot izraelských institucí. Zároveň však chce zachovat spolupráci s jednotlivými izraelskými studenty a vědci.

Izraelští akademici namítají, že mnohé jejich instituce otevřeně kritizovaly vedení války premiérem Benjaminem Netanjahuem; bojkoty podle nich umlčují právě nesouhlasné hlasy. Dodávají, že univerzity v Evropě i USA také spolupracují s vlastním obranným sektorem — Izrael je prý posuzován dvojím metrem. „Vytrhávat z kontextu jen Izrael je absurdní,“ říká Daniel Chamovitz, rektor Ben Gurionovy univerzity v Negevu. „Naše vláda nás vidí jako nepřítele,“ dodává — sám v srpnu na mítinku v Tel Avivu vyzval k ukončení války a návratu rukojmích. V červenci pak pět rektorů včetně Hebrejské univerzity a Weizmannova institutu otevřeným dopisem žádalo Netanjahua, aby zastavil hlad v Gaze. „Jsme nezávislé univerzity,“ zdůrazňuje i Uri Sivan z Technionu — klíčového motoru izraelského hi-techu i partnera obrany.

Bojkoty zapadají do širší izolace Izraele kvůli válce, již rozpoutal útok Hamásu ze 7. října 2023 (asi 1 200 mrtvých a cca 250 unesených). Následná izraelská ofenziva si podle místních zdravotnických úřadů vyžádala přes 67 000 palestinských obětí (bez rozlišení civilistů a bojovníků). Pobouření vedlo i u spojenců k silnějším výzvám ke vzniku palestinského státu, poklesu podpory Izraele mezi Američany a k kulturním bojkotům — například v části filmového průmyslu.

Nahshon uvádí, že zhruba 50 univerzit a institucí v Evropě ukončilo během války spolupráci s izraelskými školami zcela či částečně. V květnovém podání parlamentu jeho tým evidoval přes 700 případů akademických bojkotů — od přerušení meziskolních dohod a výměn až po odmítnutí grantů izraelským badatelům — a odhaduje, že dnes jich je přes 1 000. Institucionální bojkoty se koncentrují zejména v Belgii, Nizozemsku, Itálii a Španělsku.

Gentská univerzita v Belgii v bojkotu pokračuje i po příměří z 10. října. Amsterdamská univerzita, která v březnu pozastavila výměny s Hebrejskou univerzitou, označila příměří za „záblesk naděje“, ale 15. října dodala, že neuzavře žádné nové dohody s izraelskými institucemi. „Nezávislé mezinárodní orgány stanovily, že dochází ke genocidě,“ říká její mluvčí Bob Munten; stejně jako Barcelona však škola zachová vazby na jednotlivé izraelské studenty a vědce.

Izraelští akademici se obávají i dalších kroků — například snah vyřadit Izrael z prestižního rámce EU Horizon Europe, který v minulém desetiletí poslal do Izraele miliardy eur.

V USA se univerzitní bojkoty v této šíři neprosadily, byť v roce 2024 kampusy zachvátily protiválečné protesty. Podle Milette Shamir z Telavivské univerzity mělo „výrazný hojivý efekt“ to, že prezident Trump tlačil na kampusy kvůli potírání antisemitismu. Řada demonstrantů ale namítá, že kritika války není antisemitismus, a kritici administrativy tvrdí, že boje proti antisemitismu se využívá i k zásahu proti údajně levicové ideologii elitních univerzit.

Harvard — který s Bílým domem jedná o zachování miliardového federálního financování — v červenci oznámil nový program studia v zahraničí na Ben Gurionově univerzitě a postdoktorandské stipendium pro izraelské badatele na Harvard Medical School. Přišlo to měsíc poté, co Trumpova administrativa obvinila Harvard z porušení federálního antidiskriminačního práva tím, že „nechal antisemitismus bujet“ a neochránil židovské studenty.

Podle izraelských akademiků bojkoty — jejichž kořeny sahají k hnutí BDS — dopadají i na Araby: asi 19 % studentů izraelských univerzit je arabských (při podílu Arabů kolem 21 % populace). Chamovitz říká, že vnímají bojkoty obzvlášť bolestně i proto, že působí jako trest za útoky z 7. října. Jeho univerzita je 40 km od Gazy; během svátku Sukot tehdy v komunitě školy zahynulo 75 lidí. „Nejdřív jsem chtěl jít na každý pohřeb,“ řekl krátce po útocích. „Pak jsem zjistil, kolik jich je.“

Milette Shamir, místopředsedkyně Telavivské univerzity, mezitím v Berlíně jedná s německými partnery o nových projektech. Spolupráce izraelských a německých vědců začala už po válce — roku 1959 navštívili zástupci Společnosti Maxe Plancka Weizmannův institut v Rechovotu, aby nastartovali partnerství, inovace a také pomohli léčit vztahy po holokaustu. „Německo je v Evropě skutečně výjimkou,“ říká dnes — mimo USA má její univerzita nejvíce vazeb právě tam.