Gay Rusové nacházejí útočiště na opačné straně světa: v Argentině

Délka článku: 4 minutes

Pestré vozy, třpyt drag queen sukní a tance pod kvetoucími jakarandami v Buenos Aires byly pro místní jen další průvod Pride. Pro ruský pár v davu to ale působilo jako jiná planeta.

„Nikdy jsem neviděl víc svobody,“ říká třiadvacetiletý Marat Murzachanov z Ufy. „Chceme tu zůstat.“

Argentina se překvapivě stala — ačkoli je zeměpisně daleko — důležitým útočištěm pro L.G.B.T.Q. Rusy prchající před sílící represí prezidenta Vladimira V. Putina. Zatímco mnozí ruští exulanti po invazi na Ukrajinu odcházeli do sousedních zemí (Gruzie, Kazachstán, Arménie), queer lidé tam často naráželi na předsudky a chybějící ochranu. Vstup do Evropy či USA ztížila víza — a tak našli odpověď na druhé polokouli.

„Když jsem rodičům řekl, že jedu do Argentiny, ptali se, kde to je,“ směje se devětadvacetiletý programátor Anton Floreckij z Togliatti. V Rusku byl kvůli své orientaci napadán a ponižován. V Buenos Aires nosí tílko s nápisem „můj kluk je gay“ a slaví Pride po boku desítek krajanů v korzetech a s rtěnkou.

Kreml v posledních letech utahuje šrouby: po rozpoutání války se represe zrychlily a v roce 2023 ruský nejvyšší soud označil „mezinárodní L.G.B.T.Q. hnutí“ za „extremistickou organizaci“. Pro mnoho Rusů to završilo roky strachu a přetvářky — ženy nosily falešné snubní prsteny, chlapci byli biti kvůli obarveným vlasům.

Argentina se do jejich hledáčku dostala díky kombinaci právní ochrany a dostupnosti. Země patří k průkopníkům: manželství pro všechny zavedla už v roce 2010 a umožňuje právní změnu pohlaví bez soudů a lékařských komisí. Mnohé přesvědčila i ústava, která vítá „všechny lidi světa, kteří chtějí žít na argentinské půdě“. Historicky lákala vlny přistěhovalců; od roku 2022 eviduje přes 120 000 příjezdů z Ruska — pozornost vzbudily zejména těhotné ženy kvůli občanství pro děti, tiše však rostla také vlna queer žadatelů o azyl.

„Rusi přicházeli a přicházeli — jako sněhová koule,“ říká Anna Sokolova ze Sibiře, která v Buenos Aires s manželkou provozuje výcvik psů. Organizace pomáhající L.G.B.T.Q. žadatelům mluví o více než 1 800 ruských případech od začátku války.

Současný pravicový prezident Javier Milei sice útočí na „genderovou ideologii“ a zpřísnil imigrační pravidla, manželství pro všechny ale neruší. Tvrdé škrty však napínají veřejné zdravotnictví, včetně programů hormonální terapie či léčby HIV. Na Pride bylo napětí znát — vedle grilů se prodávaly kšiltovky „Make Argentina Gay Again“. Pro mnohé Rusy bylo důležité vidět, že se místní otevřeně a hlasitě ozývají.

Nově příchozí oceňují každodenní normálnost: kadeřnictví s Lady Gaga z repráků, otázku „máš přítelkyni nebo přítele?“, trans taxikáře, lékaře, kteří se diví, proč pacient nepřišel „s manželem/manželkou“. „Někdy tady zapomenu, že jsem gay,“ říká psycholog Giordani Taldyki.

A přesto je pálí, že kvůli základním právům museli urazit tisíce kilometrů. „To horší na emigraci je, že naše země o nás nestojí,“ říká Antonina Lysikova. „Možná Argentina o nás stát bude, ale Rusko nikdy.“

Když slunce zapadalo nad Buenos Aires a vycházelo nad Moskvou, ruské páry v rozcuchaných sukních po celodenní slavnosti tancovaly na afterparty v secesním bytě. Zněla Katy Perry a vedle se prodávaly výtvory ruských queer umělců, krabička vybírala na trans ženu, která v Argentině nedávno spáchala sebevraždu. Na balkoně stál programátor Igor Muzalevskij ve stříbrné vestě a síťovaných punčochách a díval se na poslední alegorický vůz s vlajkami. „Pro tohle jsme přijeli,“ říká. „Teď víme, že svět vás může přijmout lépe.“