15.11.2025
Okamurova provokace, která maskuje slabost SPD
Názor
Sejmutí ukrajinské vlajky, která od roku 2022 visela na budově jako symbol solidarity s napadenou zemí, vyvolalo v části veřejnosti značné rozhořčení. Ač chápu pobouření nad tímto zjevně zbytečným krokem — SPD přitom v roce 2022 odsoudila ruský útok na Ukrajinu — níže předkládám důvody, proč je vhodné zadržet okamžitou frustraci a věcně analyzovat jednání předsedy SPD.
Pozice SPD
SPD dosáhla druhého nejslabšího volebního výsledku a její pozice postupně slábne; část voličů se zdá být přitahována hnutím ANO. Pro vládní koalici je SPD do určité míry politicky zatěžující, což se odráží v plánovaném složení kabinetu. Na rozdíl od ANO nebo Motoristů nebudou do vlády vstupovat zvolení představitelé SPD, ale odborníci nominovaní Andrejem Babišem, kteří mají hájit zájmy hnutí; nárok SPD na ministerstvo vnitra byl hnutím ANO rychle odmítnut. Programové prohlášení vlády obsahuje jen okrajové body, které korespondují s prioritami SPD; hlavní body strany zůstávají mimo vládní agendu. Nelze vyloučit, že se SPD v příštích volbách do Sněmovny neprobojuje, přičemž zkušenosti s částečným přebíráním voličů jinými subjekty tento scénář činí reálným.
Okamurova logika
Jedním z vysvětlení kroku Tomia Okamury je právě slabá pozice SPD popsaná výše. Strana nemá v kabinetu ani v programovém prohlášení prostředky, jak oslovit své voliče, ani zásadní úspěch, který by mohla komunikovat. V takovém kontextu může být provokativní gesto — sejmutí ukrajinské vlajky — využito k odvedení pozornosti od vyjednávacích neúspěchů a k přesměrování veřejné debaty na polarizující téma, případně k pokusu o stylizaci do role disidenta, což je v rozporu s jeho současnou pozicí v politickém systému. Řešením není tento akt ignorovat, ale nenechat jím otrávit veřejnou diskusi ani mu přisuzovat nepřiměřenou důležitost. Diskuse by se měla soustředit na skutečnou slabost SPD, na to, co strana prosadila a co může prosadit ve vládě, a na její vyhlídky do budoucna. Nepodléhejme narativům, které odvádějí pozornost od těchto podstatných otázek; sejmutí vlajky lze vnímat jako nejvýraznější gesto, které SPD v poslední době učinila nebo v budoucnosti učiní.
Gay Rusové nacházejí útočiště na opačné straně světa: v Argentině
Pestré vozy, třpyt drag queen sukní a tance pod kvetoucími jakarandami v Buenos Aires byly pro místní jen další průvod Pride. Pro ruský pár v davu to ale působilo jako jiná planeta.
„Nikdy jsem neviděl víc svobody,“ říká třiadvacetiletý Marat Murzachanov z Ufy. „Chceme tu zůstat.“
Argentina se překvapivě stala — ačkoli je zeměpisně daleko — důležitým útočištěm pro L.G.B.T.Q. Rusy prchající před sílící represí prezidenta Vladimira V. Putina. Zatímco mnozí ruští exulanti po invazi na Ukrajinu odcházeli do sousedních zemí (Gruzie, Kazachstán, Arménie), queer lidé tam často naráželi na předsudky a chybějící ochranu. Vstup do Evropy či USA ztížila víza — a tak našli odpověď na druhé polokouli.
„Když jsem rodičům řekl, že jedu do Argentiny, ptali se, kde to je,“ směje se devětadvacetiletý programátor Anton Floreckij z Togliatti. V Rusku byl kvůli své orientaci napadán a ponižován. V Buenos Aires nosí tílko s nápisem „můj kluk je gay“ a slaví Pride po boku desítek krajanů v korzetech a s rtěnkou.
Kreml v posledních letech utahuje šrouby: po rozpoutání války se represe zrychlily a v roce 2023 ruský nejvyšší soud označil „mezinárodní L.G.B.T.Q. hnutí“ za „extremistickou organizaci“. Pro mnoho Rusů to završilo roky strachu a přetvářky — ženy nosily falešné snubní prsteny, chlapci byli biti kvůli obarveným vlasům.
Argentina se do jejich hledáčku dostala díky kombinaci právní ochrany a dostupnosti. Země patří k průkopníkům: manželství pro všechny zavedla už v roce 2010 a umožňuje právní změnu pohlaví bez soudů a lékařských komisí. Mnohé přesvědčila i ústava, která vítá „všechny lidi světa, kteří chtějí žít na argentinské půdě“. Historicky lákala vlny přistěhovalců; od roku 2022 eviduje přes 120 000 příjezdů z Ruska — pozornost vzbudily zejména těhotné ženy kvůli občanství pro děti, tiše však rostla také vlna queer žadatelů o azyl.
„Rusi přicházeli a přicházeli — jako sněhová koule,“ říká Anna Sokolova ze Sibiře, která v Buenos Aires s manželkou provozuje výcvik psů. Organizace pomáhající L.G.B.T.Q. žadatelům mluví o více než 1 800 ruských případech od začátku války.
Současný pravicový prezident Javier Milei sice útočí na „genderovou ideologii“ a zpřísnil imigrační pravidla, manželství pro všechny ale neruší. Tvrdé škrty však napínají veřejné zdravotnictví, včetně programů hormonální terapie či léčby HIV. Na Pride bylo napětí znát — vedle grilů se prodávaly kšiltovky „Make Argentina Gay Again“. Pro mnohé Rusy bylo důležité vidět, že se místní otevřeně a hlasitě ozývají.
Nově příchozí oceňují každodenní normálnost: kadeřnictví s Lady Gaga z repráků, otázku „máš přítelkyni nebo přítele?“, trans taxikáře, lékaře, kteří se diví, proč pacient nepřišel „s manželem/manželkou“. „Někdy tady zapomenu, že jsem gay,“ říká psycholog Giordani Taldyki.
A přesto je pálí, že kvůli základním právům museli urazit tisíce kilometrů. „To horší na emigraci je, že naše země o nás nestojí,“ říká Antonina Lysikova. „Možná Argentina o nás stát bude, ale Rusko nikdy.“
Když slunce zapadalo nad Buenos Aires a vycházelo nad Moskvou, ruské páry v rozcuchaných sukních po celodenní slavnosti tancovaly na afterparty v secesním bytě. Zněla Katy Perry a vedle se prodávaly výtvory ruských queer umělců, krabička vybírala na trans ženu, která v Argentině nedávno spáchala sebevraždu. Na balkoně stál programátor Igor Muzalevskij ve stříbrné vestě a síťovaných punčochách a díval se na poslední alegorický vůz s vlajkami. „Pro tohle jsme přijeli,“ říká. „Teď víme, že svět vás může přijmout lépe.“
V říjnu inflace v ČR vzrostla na 2,5 % kvůli potravinám
Meziroční inflace v říjnu zrychlila na 2,5 % (ze zářijových 2,3 %), čímž částečně smazala předchozí pokles. Oproti prognóze ČNB ve výši 2,2 % byla skutečnost mírně vyšší. Do konce roku ČNB očekává, že inflace zůstane poblíž současných hodnot. Vzhledem k nadále zvýšené jádrové inflaci však přetrvávají důvody pro obezřetnost v měnové politice.
V průběhu letošního roku sehrávají významnou roli ve výkyvech inflace především ceny potravin a nápojů. Zatímco v létě přispívaly k postupnému poklesu meziroční inflace, v říjnu působily opačně. Zrychlil růst cen potravin (na 3,6 % r/r z 2,7 % v září) i alkoholu a tabáku (na 4,3 % r/r z 3,3 %). Pro zbytek roku nepředpokládáme zásadní změnu trendu a růst cen potravin by se měl držet kolem aktuálních úrovní.
Ačkoli volatilní položky v posledních měsících celkovou inflaci citelně ovlivňují, jádrová inflace zůstala v říjnu beze změny na 2,8 %. Klíčovým faktorem je zvýšená inflace u tržních služeb (4,4 % r/r), která je již několik měsíců stabilní. Do jádrové inflace se významně promítají i rostoucí náklady na bydlení. Tempo růstu imputovaného nájemného v říjnu mírně zpomalilo na 4,8 % r/r, po předchozích čtyřech měsících na úrovni 4,9 %.
Vývoj jádrové inflace naznačuje, že cenový růst v domácí ekonomice stále není plně stabilizovaný a nadále si vyžaduje přísné měnové podmínky.